10

Stín deprese

BERKELEY – Čtyřikrát za poslední století se velká část průmyslového světa propadla do hluboké a dlouhé deprese vyznačující se úpornou vysokou nezaměstnaností: Spojené státy ve 30. letech, industrializovaná západní Evropa ve 30. letech, západní Evropa znovu vamp#160;80.amp#160;letech a Japonsko vamp#160;90.amp#160;letech. Dva zamp#160;těchto propadů – západní Evropa vamp#160;80.amp#160;letech a Japonsko vamp#160;90.amp#160;letech – vrhly dlouhý temný stín na budoucnost hospodářské výkonnosti.

Vamp#160;obou případech platí, že pokud se Evropa nebo Japonsko vrátily – respektive vrátí – kamp#160;něčemu, co by se podobalo předkrizovému trendu hospodářského růstu, trvalo to (či bude trvat) desítky let. Ve třetím případě, u Evropy na konci 30. let 20. století, nevíme, co by se stalo, kdyby se Evropa po vpádu nacistického Německa do Polska nestala bitevním polem.

Vamp#160;jediném případě zůstal dlouhodobý růstový trend neporušen: americká produkce a zaměstnanost po druhé světové válce nebyly makroekonomickými důsledky Velké deprese výrazně zasaženy. Samozřejmě, kdyby nebylo mobilizace druhé světové války, je možné, ba dokonce pravděpodobné, že by Velká deprese na hospodářský růst USA po roce 1940 vrhla stín. Rozhodně tomu napovídala situace, která se koncem 30.amp#160;let, než vamp#160;plné síle propukla mobilizace a evropská a tichomořská válka, vyznačovala vysokými hladinami strukturální nezaměstnanosti a fyzickým kapitálem pod úrovní trendu.

Vamp#160;USA už začínáme vidět známky toho, že pokles nastalý vamp#160;roce 2008 vrhá stín na budoucnost. Renomovaní prognostici – ze soukromé i veřejné sféry – revidují své odhady potenciálního dlouhodobého HDP vamp#160;Americe.