0

Pád tajného policajta

Jak už zjistil maďarský premiér Ferenc Gyurcsány, když nahrávka s jeho přiznáním, že vláda lže, vyvolala pouliční nepokoje, otevřenost vládnutí se v nových východoevropských demokraciích nezavádí snadno. Také postkomunistické Rumunsko se podobně jako Maďarsko usilovně snaží zvýšit průhlednost a poctivost ve společnosti, která kdysi patřila k nejuzavřenějším na světě. Pokračující tajnůstkářství však navzdory našemu boji umožnilo explozivní nárůst korupce a zneužívání úředních pravomocí.

Zároveň však konečně došlo i ke skutečnému posunu směrem k otevřenosti – tento pokrok uznala i Evropská unie, když dala Rumunsku zelenou ke vstupu počátkem roku 2007. Kromě dosažení toho, co dnes EU pokládá za „fungující tržní ekonomiku“, nastaly i klíčové politické a právní změny, na které jsem jako ministryně spravedlnosti měla možnost dohlížet: od větší průhlednosti a lepší kontroly financování politických stran až po převratné změny v soudnictví.

Reformy soudnictví zase pomáhají vykořenit korupci. Obvinění již byla vznesena proti bývalým i současným ministrům vlády, poslancům, soudcům, státním zástupcům, advokátům, policejním a celním důstojníkům a dalším veřejným činitelům, stejně jako ředitelům soukromých firem. Kromě toho byly zavedeny nové standardizované tiskopisy pro přiznání majetkových poměrů a finančních zájmů u všech osob, které zastávají oficiální funkci ve vládě, parlamentu, veřejné a místní správě a v soudnictví. Nová majetková přiznání jsou nejpodrobnější v Evropě a – což je ještě důležitější – jsou navíc zveřejňována.

Pokrok Rumunska potvrzuje i zpráva zveřejněná počátkem října, podle níž je dnes přístup občanů východoevropských zemí k vládním informacím na stejné úrovni jako v zavedených demokraciích. Zpráva Transparency and Silence, kterou vypracovala Iniciativa za spravedlnost nadace Open Society (lze ji najít na www.justiceinitiative.org), dokonce naznačuje, že v určitých směrech se mohou staré demokracie od nových učit: některé vládní orgány v Rumunsku jsou k žádostem občanů o informace vnímavější než srovnatelné orgány ve Francii a ve Španělsku. Konkrétně řečeno bylo v Rumunsku kladně vyřízeno 60% podaných žádostí, zatímco ve Francii to bylo 31% a ve Španělsku 24%. Mezi další země, jež zaznamenaly dobrý výsledek, patří Peru a Mexiko, které přijaly své zákony o svobodě informací shodně v roce 2002, krátce po Rumunsku.