Darebáci ekonomického vlastenectví

Samuel Johnson označil vlastenectví za „poslední útočiště darebáků“. Je-li to pravda, co bychom si měli myslet o dnešním sílícím ekonomickém nacionalismu, občas eufemisticky popisovaném jako „ekonomické vlastenectví“?

Ekonomický nacionalismus je v současnosti skutečně mimořádně živý. Americkou vládu šokoval vehementní odpor národa vůči záměru dubajské společnosti převzít ve Spojených státech přístavy. Polsko zažívá populistickou vlnu nevole k zahraničnímu vlastnictví bank. Francie blokuje odkup tamních veřejných služeb italskou energetickou společností Enel. Společně s dalšími evropskými vládami Francie rovněž agituje proti převzetí lucemburské ocelárny Arcelor nizozemskou společností, již většinově ovládá indický ocelářský magnát.

Obhájci těchto pronásledovaných přeshraničních převzetí se obávají, že ve vzduchu visí zlověstný zápach nejhorších okamžiků dvacátého století. Rozzuřený italský ministr varoval před novou mobilizací populistického nacionalismu podle scénáře „srpna 1914“. Lepší analogii nalezneme ve 30. letech 20. století: v roce 1933, když se k moci dostal Hitler, vznesl nejznámější ekonom světa John Maynard Keynes naléhavou výzvu k „národní soběstačnosti“.

https://prosyn.org/677owQ4cs