Darebáci ekonomického vlastenectví

Samuel Johnson označil vlastenectví za „poslední útočiště darebáků“. Je-li to pravda, co bychom si měli myslet o dnešním sílícím ekonomickém nacionalismu, občas eufemisticky popisovaném jako „ekonomické vlastenectví“?

Ekonomický nacionalismus je v současnosti skutečně mimořádně živý. Americkou vládu šokoval vehementní odpor národa vůči záměru dubajské společnosti převzít ve Spojených státech přístavy. Polsko zažívá populistickou vlnu nevole k zahraničnímu vlastnictví bank. Francie blokuje odkup tamních veřejných služeb italskou energetickou společností Enel. Společně s dalšími evropskými vládami Francie rovněž agituje proti převzetí lucemburské ocelárny Arcelor nizozemskou společností, již většinově ovládá indický ocelářský magnát.

Obhájci těchto pronásledovaných přeshraničních převzetí se obávají, že ve vzduchu visí zlověstný zápach nejhorších okamžiků dvacátého století. Rozzuřený italský ministr varoval před novou mobilizací populistického nacionalismu podle scénáře „srpna 1914“. Lepší analogii nalezneme ve 30. letech 20. století: v roce 1933, když se k moci dostal Hitler, vznesl nejznámější ekonom světa John Maynard Keynes naléhavou výzvu k „národní soběstačnosti“.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/677owQ4/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.