Věda pro muže

Jsem členem komise, která na jisté lékařské fakultě jmenuje a povyšuje vědecké pracovníky. Během těch dlouhých let jsem si uvědomil něco znepokojivého a bohužel nepopiratelného. Muži-vědci bez výjimky proplouvají komisí bez jakýchkoli problémů. Řada z nich pracuje v oblastech tak specializovaných, že mají na celém světě možná jen tucet kolegů, z nichž jedna polovina jsou jeho bývalí učitelé a druhá jeho spolužáci z postgraduálního studia. Všichni táhnou za jeden provaz, a tak si navzájem píší pochvalné doporučující dopisy, v nichž dosvědčují, že žadatel získal "uznání doma i ve světě". Naproti tomu žádosti lidí z klinické praxe a žádosti žen-vědkyň vyvolávají rozruchu mnohem méně.

Nejde o to, s jakou lehkostí stoupají pracovníci základního výzkumu k vyšším příčkám. Ostatně i já jsem nejspíš požíval výhod, které se s tímto jmenováním pojí. Problém je v tom, že je to systém nestydatě nespravedlivý. Při profesním postupu základních vědců, kteří publikují v národních a mezinárodních vědeckých časopisech, spoléháme na externí rozhodčí. Přitom je ale obtížné určit, jak dobří opravdu jsou. My se vlastně snažíme - a myslím, že více či méně úspěšně - teprve definovat, co je to "vědecký" praktický lékař, neboť renomé klinického lékaře se zakládá na lokální interakci, kterou lze jen ztěží zaznamenat.

Otázka žen v profesorském sboru, zvláště pak v základních vědách, je mnohem komplexnější. Domnívám se, že zde tento problém odráží zásadní rozdíl v tom, jak ženy a muži přistupují k vědě coby mikrokosmu života. Většina mých mužských kolegů nemá velké svaly ani je neřídí testosteron, avšak pokud jde o jejich vědeckou kariéru, jsou na nich zřetelně vidět dva vzory typicky mužského chování.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/SxMi4ex/cs;