V době, kdy se hromadí otázky týkající se skutečných důvodů v pozadí války v Iráku, bychom se neměli dívat pouze zpátky. Vysetřování předválečného chování Američany vedené koalice možná odhalí klamání a manipulaci oficiálních míst ve snaze získat opodstatnění pro vojenský zásah. Palčivé otázky o legitimitě kampaně se vsak netýkají ani tak minulosti, jako spíse trvalé absence prakticky jakéhokoliv zdání vlády zákona v Iráku.
Bezpečnostní vakuum v Iráku je dnes tak hluboké, že se nabízí otázka, zda válka skutečně skončila. Gerilové útoky na vojáky koalice ukazují, že ,,předtím`` a ,,potom`` neodděluje žádná zřetelná linie - stejně jako znepokojivou kontinuitu mezi absencí zákonnosti před okupací a nyní, kdy se formálních pravomocí ujaly okupační mocnosti. Koneckonců je to právě vláda zákona - a jedině vláda zákona -, která odlisuje svobodné společnosti od diktatur.
Vojenstí představitelé koalice si uvědomují zřejmý fakt: nebudou-li mít důkazy o smrti Saddáma Husajna, bude odpor jeho nejzarytějsích stoupenců zákonitě pokračovat. Jak je to vsak s potřebou sirsího zúčtování s bývalým režimem? Je snad spravedlnost pro oběti a pachatele Saddámových zločinů méně důležitá než oddělení irácké minulosti od přítomnosti a budoucnosti?
V době, kdy se hromadí otázky týkající se skutečných důvodů v pozadí války v Iráku, bychom se neměli dívat pouze zpátky. Vysetřování předválečného chování Američany vedené koalice možná odhalí klamání a manipulaci oficiálních míst ve snaze získat opodstatnění pro vojenský zásah. Palčivé otázky o legitimitě kampaně se vsak netýkají ani tak minulosti, jako spíse trvalé absence prakticky jakéhokoliv zdání vlády zákona v Iráku.
Bezpečnostní vakuum v Iráku je dnes tak hluboké, že se nabízí otázka, zda válka skutečně skončila. Gerilové útoky na vojáky koalice ukazují, že ,,předtím`` a ,,potom`` neodděluje žádná zřetelná linie - stejně jako znepokojivou kontinuitu mezi absencí zákonnosti před okupací a nyní, kdy se formálních pravomocí ujaly okupační mocnosti. Koneckonců je to právě vláda zákona - a jedině vláda zákona -, která odlisuje svobodné společnosti od diktatur.
Vojenstí představitelé koalice si uvědomují zřejmý fakt: nebudou-li mít důkazy o smrti Saddáma Husajna, bude odpor jeho nejzarytějsích stoupenců zákonitě pokračovat. Jak je to vsak s potřebou sirsího zúčtování s bývalým režimem? Je snad spravedlnost pro oběti a pachatele Saddámových zločinů méně důležitá než oddělení irácké minulosti od přítomnosti a budoucnosti?