Rizikoví boháči

NEW YORK – Dnešní nafouklé fiskální deficity a veřejný dluh přiživují v mnoha rozvinutých ekonomikách obavy o tzv. riziko země (sovereign risk). Toto riziko se tradičně soustředilo na rozvíjející se tržní ekonomiky. V uplynulém desetiletí koneckonců vyhlásily neschopnost splácet své závazky Rusko, Argentina a Ekvádor, přičemž Pákistán, Ukrajina a Uruguay pod hrozbou platební neschopnosti nuceně restrukturalizovaly svůj veřejný dluh.

Rozvíjející se tržní ekonomiky však z velké části – s několika výjimkami ve střední a východní Evropě – zlepšily svůj fiskální výkon tím, že snížily celkové deficity, začaly vykazovat vysoké primární přebytky, snížily poměr veřejného dluhu k HDP a snížily měnové diskrepance a nepoměr mezi aktivy a pasivy s různou dobou splatnosti. V důsledku toho je dnes riziko země v rozvinutých ekonomikách větším problémem než ve většině rozvíjejících se tržních ekonomik.

Snižování ratingu, zvyšující se rozpětí u dluhů suverénních vlád a neúspěšné aukce veřejného dluhu v zemích, jako jsou Velká Británie, Řecko, Irsko a Španělsko, to vše nám loni pádně připomnělo, že nezačnou-li rozvinuté ekonomiky dělat ve svém fiskálním domě pořádek, pak se investoři, strážcové trhu cenných papírů a ratingové agentury mohou proměnit z jejich přátel v nepřátele. Těžká recese spojená s finanční krizí v letech 2008-2009 zhoršila fiskální pozice rozvinutých zemí kvůli stimulačním výdajům, nižším daňovým výnosům a posilování a zajišťování vlastních finančních sektorů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/KQCsNNA/cs;