Paul Lachine

Deset otázek ke QE

NEW YORK – Většina pozorovatelů považuje nekonvenční měnové politiky jako kvantitativní uvolňování (QE) za nezbytná opatření k nastartování růstu v dnešních anemických ekonomikách. Začaly se ale také množit otázky ohledně účinnosti a rizik QE. Pozornost si zaslouží především deset potenciálních negativ takových politik.

Zaprvé, přestože ryze „rakouská“ reakce (tj. úspory) na praskající bubliny aktiv a úvěrů může vést k depresi, politiky QE, které na příliš dlouhou dobu odkládají nutné oddlužení soukromého a veřejného sektoru, mohou plodit houfy chodících mrtvol: zombie finančních ústavů, domácností a firem a nakonec i vlád. Někde mezi rakouským a keynesiánským extrémem je tedy potřeba QE postupně rušit.

Zadruhé, opakované QE může časem ztrácet účinnost, jak se zanášejí transmisní kanály do reálné ekonomické aktivity. Dluhopisový kanál nefunguje, jsou-li už výnosy z dluhopisů nízké, a úvěrový kanál selhává, když banky hromadí likviditu a oběh peněz se hroutí. Ti, kdo si půjčit mohou (firmy s výborným hodnocením a prvotřídní domácnosti), úvěr nechtějí nebo nepotřebují, kdežto ti, kdo půjčku potřebují (vysoce zadlužené firmy a domácnosti nižších tříd), si vzhledem k zadrhnutí úvěrů půjčit nemohou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/2kl5iAO/cs;