pa1468c.jpg Paul Lachine

Deset otázek ke QE

NEW YORK – Většina pozorovatelů považuje nekonvenční měnové politiky jako kvantitativní uvolňování (QE) za nezbytná opatření k nastartování růstu v dnešních anemických ekonomikách. Začaly se ale také množit otázky ohledně účinnosti a rizik QE. Pozornost si zaslouží především deset potenciálních negativ takových politik.

Zaprvé, přestože ryze „rakouská“ reakce (tj. úspory) na praskající bubliny aktiv a úvěrů může vést k depresi, politiky QE, které na příliš dlouhou dobu odkládají nutné oddlužení soukromého a veřejného sektoru, mohou plodit houfy chodících mrtvol: zombie finančních ústavů, domácností a firem a nakonec i vlád. Někde mezi rakouským a keynesiánským extrémem je tedy potřeba QE postupně rušit.

Zadruhé, opakované QE může časem ztrácet účinnost, jak se zanášejí transmisní kanály do reálné ekonomické aktivity. Dluhopisový kanál nefunguje, jsou-li už výnosy z dluhopisů nízké, a úvěrový kanál selhává, když banky hromadí likviditu a oběh peněz se hroutí. Ti, kdo si půjčit mohou (firmy s výborným hodnocením a prvotřídní domácnosti), úvěr nechtějí nebo nepotřebují, kdežto ti, kdo půjčku potřebují (vysoce zadlužené firmy a domácnosti nižších tříd), si vzhledem k zadrhnutí úvěrů půjčit nemohou.

https://prosyn.org/2kl5iAOcs