0

Vzestup Číny jakožto „námořní mocnosti“

Ve věku raket a teroristických hrozeb si mnoho lidí myslí, že „námořní mocnost“ je výraz a koncept minulosti. Ne tak v Číně. Ta stále více zdůrazňuje své námořní a mořské zájmy: hospodářský rozvoj, územní správu, energetickou a potravinovou bezpečnost a také obchod. Za tímto účelem rychle vyvíjí a nakupuje v zahraničí (většinou v Rusku, ale je-li to možné, pak i v EU) loďstvo, které bude tyto aktivity prosazovat.

Mnozí sousedé Číny jsou znepokojeni. Ministerstvo obrany Spojených států pokládá za čínský cíl vybudování řady vojenských a diplomatických strategických základen – takzvané „šňůry perel“ – podél hlavních námořních tras z Jihočínského moře na Blízký východ, jenž je bohatý na ropu.

Čína neusiluje pouze o zajištění svých energetických dodávek, ale i o dosažení širších bezpečnostních cílů. Například vojenský přístav Gvádar, který Čína buduje v jihozápadním Pákistánu, je strategicky umístěn tak, aby střežil hrdlo Perského zálivu, a vybaven elektronickými odposlouchávacími stanovišti určenými k monitorování plavidel – včetně válečných lodí – proplouvajících Hormuzským průlivem a Arabským mořem.

Obdobně Čína buduje pro svou námořní a obchodní flotilu kontejnerový přístavní komplex v bangladéšském Čitágáonu a také další námořní základny a komplexy pro elektronický sběr zpravodajských dat na ostrovech vlastněných Barmou v Bengálském zálivu. Čínské svazky s barmskými vojenskými diktátory jsou podle všeho na nejlepší cestě přerůst v de facto vojenskou alianci. V nedalekém Thajsku investovala Čína 20 miliard dolarů do plánu na stavbu kanálu přes pevninskou šíji Kra, který by propojil Indický oceán se Siamským zálivem, a poskytl tak alternativní trasu pro dovoz ropy, jež by se vyhnula Malackému průlivu.