Vzestup a pád meritokracie

Meritokracie: to slovo vůbec nezní špatně. Označuje vládu těch, kdo mají určité zásluhy. Za tyto zásluhy se obvykle považují akademické úspěchy, kombinace talentu a vzdělání. Ty se poměřují akademickými tituly, které se opět po zásluze klasifikují: v Británii na A, B, C, D či First, Upper Second, Lower Second, Third.

Kdo by nechtěl žít v meritokracii? Je rozhodně lepší než plutokracie, v níž o postavení rozhoduje bohatství, či gerontokracie, kde člověka na vrchol dovede věk, ba i než aristokracie, v níž rozhodují zděděné tituly a jmění.

Takže meritokracie se zdá nejvhodnější, alespoň na první pohled. Při bližším pohledu ale věci nejsou tak snadné.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/ruYtPjf/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.