0

Správná cesta k obnově Gruzie

NEW YORK – Na nedávné dárcovské konferenci o Gruzii se závazky pomoci jen hrnuly a jejich celková výše dosáhla 4,5 miliardy dolarů – což je zhruba 1000 dolarů na jednoho Gruzínce. To je dobrá zpráva. Špatnou zprávou je, že se této konference účastnili jen dárci a gruzínská vláda, kterou organizace Transparency International kritizuje za neprůhledné rozhodovací procesy.

Absenci průhlednosti a zodpovědnosti při utrácení peněz ve válkách a při obnově, která po nich následuje, dnes daňoví poplatníci nenesou dobře. Ve světle rostoucí celosvětové poptávky po pomoci a klesající nabídky (ta se v posledních dvou letech snížila o 12%) se efektivní a průhledné nakládání s prostředky stává stále větší nutností. A vlády, které se vůči svým občanům nechovají zodpovědně, se v tomto ohledu s největší pravděpodobností setkají s nezdarem.

Než se záruky promění v platby, měli by dárci bedlivě prozkoumat strategii hospodářského rozvoje Gruzie a vyhodnotit její plány humanitární pomoci a rekonstrukce. Měli by se ptát, zda pomoc pro Gruzii přispěje k míru a stabilitě, nebo zda naopak zbrzdí politické řešení konfliktu a odradí investory.

Nedávné uznání Abcházie a Jižní Osetie coby separátních republik Ruskem, a to navzdory jejich de facto autonomnímu postavení uvnitř Gruzie od počátku 90. let, ztíží hledání řešení problémů vnitřních uprchlíků, navrátilců a obyvatel žijících v zónách konfliktu. Opětovné zařazení konfliktem sužovaných skupin do produktivní činnosti je přitom nezbytnou podmínkou politické, ekonomické i sociální stability. OSN soudí, že země, které v tomto úsilí selžou, čelí nepředvídatelné hrozbě obnovení konfliktu.