1

Jak ukotvit probuzení arabských zemí

LONDÝN – Ekonomická situace v zemích takzvaného Arabského probuzení se rychle zhoršuje. Egypt trápí nízké zásoby hotovosti – před nedávnými záchrannými půjčkami pokrývaly měnové rezervy necelé tři měsíce dovozů – a Egypťané hromadí paliva a potraviny, v očekávání budoucího nedostatku. Častější a déletrvající výpadky elektrické sítě předpovídají ještě horší časy v ekonomice, která už dnes zápasí s masovou nezaměstnaností, široce rozšířeným vyloučením a hojně přítomnou chudobou.

Bezprostřední prioritou pro Egypt a další země Arabského probuzení je krátkodobá makroekonomická stabilita. Ve střednědobém výhledu je však ve hře životaschopnost nynějšího řádu – nejen v těchto zemích, ale i napříč zbytkem severní Afriky a Středního východu.

Jelikož je v sázce tolik, Madžíd Džafar ze společnosti Crescent Petroleum byl na nedávném Světovém ekonomickém fóru o Středním východě a severní Africe na břehu Mrtvého moře právem znepokojen. Jím navržený Plán arabské stabilizace, inspirovaný Marshallovým plánem pro západní Evropu po roce 1945, je chvályhodný. Naléhavá potřeba rozsáhlé koordinované činnosti je obrovská. Je ale Marshallův plán vhodným vzorem?

Marshallův plán byl makroekonomickou strategií, jejíž součástí byly masivní kapitálové transfery s cílem pomoci rekonstruovat válkou zpustošený průmyslový potenciál a infrastrukturu ekonomik s rozvinutými institucemi. Arabský region ale potřebuje chirurgicky zacílené a projektově založené investice s pevným řízením, poskytnuté za podmínky hlubokých reforem podnikatelského prostředí, které se obecně pokládá za jedno z nejhorších na světě.