0

Správný populismus pro Polsko

Parlamentní a prezidentské volby, které se tento měsíc konaly v Polsku, přinesly smrt levicově orientované postkomunistické strany, jež od roku 1995 v největší míře ovládala zemi. Zánik levice však ještě neznamená, že má pravice ucelený hospodářský program. Vítězná koalice strany Právo a spravedlnost (PiS) a Občanské platformy (PO) se totiž zmítá mezi liberálními (PO) a populistickými (PiS) instinkty.

Stanou-li se populistické slogany PiS politikou, pak vládní výdaje pravděpodobně porostou, což ještě zhorší již tak chabou fiskální situaci Polska a potažmo to probudí inflační očekávání. Ještě horší je skutečnost, že vzestup sociálních výdajů jen pramálo přispěje k řešení ohromující – a převážně strukturální – nezaměstnanosti v zemi, která dosahuje 17,5%, a současně budou zmařeny veškeré naděje na brzké zavedení eura.

Polsko nyní ze všeho nejvíce potřebuje fiskální disciplínu a tržně orientované reformy včetně uvolnění zkostnatělého zákoníku práce, který brzdí tvorbu pracovních míst. V posledních dvou desetiletích sloužily jako důležitá hnací síla reforem trvalé cíle v podobě demontáže komunismu a centrálního plánování, spolu se vstupem země do Evropské unie. Může však politickou vůli pro obnovené reformy nalézt vláda, která je napůl liberální a napůl populistická?

Konkrétní závazek zavést k nejbližšímu možnému datu euro by mohl sloužit jako stejný odrazový můstek, jakým byla v devadesátých letech snaha o vstup do EU. Takový strategický cíl by ospravedlnil uvážlivou fiskální a monetární politiku a vzhledem k touze Poláků pokládat se za plnoprávné Evropany by rovněž zvýšil politickou podporu takové politiky. Pouze tato podpora může do dvou let snížit vládní rozpočtový schodek, jenž se v roce 2005 očekává ve výši 4,4% HDP, pod hranici 3% HDP stanovenou EU.