Správný populismus pro Polsko

Parlamentní a prezidentské volby, které se tento měsíc konaly v Polsku, přinesly smrt levicově orientované postkomunistické strany, jež od roku 1995 v největší míře ovládala zemi. Zánik levice však ještě neznamená, že má pravice ucelený hospodářský program. Vítězná koalice strany Právo a spravedlnost (PiS) a Občanské platformy (PO) se totiž zmítá mezi liberálními (PO) a populistickými (PiS) instinkty.

Stanou-li se populistické slogany PiS politikou, pak vládní výdaje pravděpodobně porostou, což ještě zhorší již tak chabou fiskální situaci Polska a potažmo to probudí inflační očekávání. Ještě horší je skutečnost, že vzestup sociálních výdajů jen pramálo přispěje k řešení ohromující – a převážně strukturální – nezaměstnanosti v zemi, která dosahuje 17,5%, a současně budou zmařeny veškeré naděje na brzké zavedení eura.

Polsko nyní ze všeho nejvíce potřebuje fiskální disciplínu a tržně orientované reformy včetně uvolnění zkostnatělého zákoníku práce, který brzdí tvorbu pracovních míst. V posledních dvou desetiletích sloužily jako důležitá hnací síla reforem trvalé cíle v podobě demontáže komunismu a centrálního plánování, spolu se vstupem země do Evropské unie. Může však politickou vůli pro obnovené reformy nalézt vláda, která je napůl liberální a napůl populistická?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/zNxwXzE/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.