Revoluční etika embryonálního výzkumu

Co se ještě před nedávnem jevilo jako nejvýznamnější vědecký pokrok roku 2005, je nyní pod palbou. Prestižní časopis Science v červnu otiskl článek jihokorejského vědce Wu-Suk Hwana a mezinárodního týmu spoluautorů, který popisoval, jak připravili to, co fakticky představovalo „na zakázku vytvořené“ linie lidských kmenových buněk klonovaných z dospělého jedince. Přestože vědecká platnost jejich výzkumu je teď předmětem několika samostatných šetření, nijak to nesnižuje důležitost potřeby uvážit jeho etické důsledky.

Hwang a jeho kolegové tvrdili, že nahradili jádro neoplodněného lidského vajíčka jádrem běžné buňky odebrané jiné osobě a že z výsledného embrya vyvinuli linie kmenových buněk, jež se shodovaly s DNA osoby, která dodala běžnou buňku. Zdálo se, že nás tento úspěch přivádí podstatně blíž ke světu, v němž pacienti budou moci dostávat buněčné nebo tkáňové transplantáty, které jejich tělo neodmítne, protože použitý biologický materiál, klonovaný ze samotných pacientů, bude dokonalou náhradou.

Na počátku prosince Hwang přiznal, že některá z vajíček pocházela od dvou žen, které pracují v laboratoři, a že dalším „dárkyním“ bylo za vajíčka zaplaceno – což bylo porušení etických zásad, které se nikterak nedotýkalo správnosti vědeckých výsledků. Hwangovi spolupracovníci však začali zpochybňovat validitu samotného pokusu a Hwang oznámil redakci Science, že by rád studii odvolal. Ve chvíli, kdy toto píši, správnost své práce stále ještě obhajuje, avšak připouští „selhání lidského faktoru“ při uchovávání linií kmenových buněk, mimo jiné kontaminaci plísní. Údajně dokonce naznačil, že s některými buňkami mohlo být manipulováno.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/6KgGK87/cs;