0

Vzpoura dlužníků

BRUSEL – Výzva řeckého premiéra Jorga Papandrea uspořádat referendum o záchranném balíku dohodnutém koncem října na summitu eurozóny má hluboké důsledky na řízení Evropy, a to i přesto, že se referendum nakonec neuskuteční. Navíc může rozhodnout o budoucnosti eura.

Papandreu musel rychle změnit kurz v reakci na vnitřní i vnější tlak, avšak možnost, kterou položil na stůl, jen tak nevymizí, ať už bude osud současné řecké vlády jakýkoliv. Pokud bude nutné žádat Řeky, aby přijímali jeden úsporný balík za druhým, mohli by si začít klást otázku, kdy začnou mít v této otázce rozhodné slovo sami.

Necelý týden předtím, než Papandreu svůj šrapnel vypustil, hovořili vedoucí představitelé eurozóny jednoznačně: „Zavedení ‚evropského semestru‘ zásadně změnilo způsob koordinace naší fiskální a hospodářské politiky na evropské úrovni, když koordinace na úrovni EU se dnes odehrává dříve, než dojde k přijetí rozhodnutí na úrovni národní.“ Jednoduše řečeno panevropské finanční řízení údajně získalo navrch.

Technicky vzato se referendum navržené Papandreem netýkalo přímo fiskální či hospodářské politiky, ale bylo to rozhodnutí, které by bývalo mělo pro eurozónu obrovské hospodářské důsledky. Navzdory tomu padlo bez jakékoliv koordinace s dalšími lídry eurozóny. Pokud by navíc řečtí voliči byli odmítli navrženou dohodu, pak by tento výsledek býval mohl zabránit jakékoliv další koordinaci s Evropskou unií v oblasti dluhových problémů země. Řecko by se pak buď potopilo, anebo začalo plavat samo.