Kdykoli si v Nepálu myslíme, že věci už nemůžou být horší, skutečnost nás přesvědčí o opaku.
V roce 2001, když se tu vystupňovalo maoistické povstání a počet obětí prudce stoupl, téměř celou naši královskou rodinu – včetně krále Biréndry – vyvraždil jeden z nepálských princů. Rok nato byl rozpuštěn parlament a zrušeny místní volené orgány. Politické strany se hašteřily, a proto král Gjánéndra, jenž nastoupil po svém zavražděném bratrovi, odvolal roku 2002 ministerského předsedu a vládl prostřednictvím dosazeného kabinetu.
Minulý týden král Gjánéndra opět odvolal premiéra, vyhlásil mimořádný stav a omezil občanské svobody. Zdá se, že patnáctiletý nepálský experiment s demokracií skončil. Od 1. února podléhají nepálská média naprosté cenzuře. Nesmí se tisknout ani vysílat nic, co by šlo proti „liteře a duchu“ králova rozhodnutí rozpustit svou vládu a „proti každému, kdo vyhlášení poruší, bude zakročeno“.
Kdykoli si v Nepálu myslíme, že věci už nemůžou být horší, skutečnost nás přesvědčí o opaku.
V roce 2001, když se tu vystupňovalo maoistické povstání a počet obětí prudce stoupl, téměř celou naši královskou rodinu – včetně krále Biréndry – vyvraždil jeden z nepálských princů. Rok nato byl rozpuštěn parlament a zrušeny místní volené orgány. Politické strany se hašteřily, a proto král Gjánéndra, jenž nastoupil po svém zavražděném bratrovi, odvolal roku 2002 ministerského předsedu a vládl prostřednictvím dosazeného kabinetu.
Minulý týden král Gjánéndra opět odvolal premiéra, vyhlásil mimořádný stav a omezil občanské svobody. Zdá se, že patnáctiletý nepálský experiment s demokracií skončil. Od 1. února podléhají nepálská média naprosté cenzuře. Nesmí se tisknout ani vysílat nic, co by šlo proti „liteře a duchu“ králova rozhodnutí rozpustit svou vládu a „proti každému, kdo vyhlášení poruší, bude zakročeno“.