SINGAPUR – Mnozí analytici a pozorovatelé mají za to, že globální nevyváženosti, jimiž se světová ekonomika vyznačovala před krizí roku 2008, se už v zásadě vytratily. Je sice pravda, že čínské přebytky a americké schodky běžného účtu se za tu dobu poněkud zmírnily, ale došlo skutečně k nápravě nevyvážeností? Ještě důležitější je další otázka: může si pokrizová globální ekonomika zajistit jak růst, tak rovnováhu?
Abychom si na tyto otázky odpověděli, je třeba nejprve porozumět fundamentální dynamice nevyvážeností. Běžný účet ekonomiky je rozdíl mezi jejími investicemi a mírou úspor. Roku 2007 činila míra úspor ve Spojených státech 14,6 % HDP, kdežto míra investic dosáhla 19,6 %, takže vznikl deficit běžného účtu. Naproti tomu čínská míra fixních investic byla 41,7 % HDP a míra úspor 51,9 %, což se promítlo do rozsáhlého přebytku.
Od roku 2007 se americký deficit běžného účtu zúžil, leč nikoli v důsledku vyšší míry úspor. Externí deficit stlačil kolaps investiční aktivity, zatímco celková americká míra úspor klesla pod 13 % HDP, v důsledku zhoršujících se vládních financí. Čínská míra úspor přitom zůstává tvrdohlavě vysoká. Přebytek se ztenčil, jelikož investice vystoupaly ještě výš, na zhruba 49 % HDP. Jinými slovy Američané dnes ušetří ještě méně než před propuknutím krize a Číňané investují ještě víc.
SINGAPUR – Mnozí analytici a pozorovatelé mají za to, že globální nevyváženosti, jimiž se světová ekonomika vyznačovala před krizí roku 2008, se už v zásadě vytratily. Je sice pravda, že čínské přebytky a americké schodky běžného účtu se za tu dobu poněkud zmírnily, ale došlo skutečně k nápravě nevyvážeností? Ještě důležitější je další otázka: může si pokrizová globální ekonomika zajistit jak růst, tak rovnováhu?
Abychom si na tyto otázky odpověděli, je třeba nejprve porozumět fundamentální dynamice nevyvážeností. Běžný účet ekonomiky je rozdíl mezi jejími investicemi a mírou úspor. Roku 2007 činila míra úspor ve Spojených státech 14,6 % HDP, kdežto míra investic dosáhla 19,6 %, takže vznikl deficit běžného účtu. Naproti tomu čínská míra fixních investic byla 41,7 % HDP a míra úspor 51,9 %, což se promítlo do rozsáhlého přebytku.
Od roku 2007 se americký deficit běžného účtu zúžil, leč nikoli v důsledku vyšší míry úspor. Externí deficit stlačil kolaps investiční aktivity, zatímco celková americká míra úspor klesla pod 13 % HDP, v důsledku zhoršujících se vládních financí. Čínská míra úspor přitom zůstává tvrdohlavě vysoká. Přebytek se ztenčil, jelikož investice vystoupaly ještě výš, na zhruba 49 % HDP. Jinými slovy Američané dnes ušetří ještě méně než před propuknutím krize a Číňané investují ještě víc.