BERKELEY – Na studiu hospodářských dějin je znepokojivé, jak události, k nimž dochází v současnosti, mění minulost – anebo přinejmenším naše chápání minulosti. Už desítky let studenty přesvědčeně učím, že sílí vlády přijímající zodpovědnost za stav ekonomiky. Politická reakce na Velkou recesi ale mění způsob, jímž bychom o této věci měli uvažovat.
Vlády před první světovou válkou – a ještě výrazněji před druhou světovou válkou – si snižování nezaměstnanosti během hospodářských poklesů za svůj úkol nebraly. Existovaly pro to tři důvody, leč do konce druhé světové války se všechny tři vytratily.
Zaprvé tu byla lobby stálých peněz: významný počet bohatých, společensky vlivných a politicky mocných lidí, jejichž investice směřovaly drtivou měrou do dluhopisů. Osobně jim jen málo záleželo na vysokém využití kapacit a na nízké nezaměstnanosti, ale měli velký zájem o stabilní ceny. V prvé řadě chtěli stálé peníze.
BERKELEY – Na studiu hospodářských dějin je znepokojivé, jak události, k nimž dochází v současnosti, mění minulost – anebo přinejmenším naše chápání minulosti. Už desítky let studenty přesvědčeně učím, že sílí vlády přijímající zodpovědnost za stav ekonomiky. Politická reakce na Velkou recesi ale mění způsob, jímž bychom o této věci měli uvažovat.
Vlády před první světovou válkou – a ještě výrazněji před druhou světovou válkou – si snižování nezaměstnanosti během hospodářských poklesů za svůj úkol nebraly. Existovaly pro to tři důvody, leč do konce druhé světové války se všechny tři vytratily.
Zaprvé tu byla lobby stálých peněz: významný počet bohatých, společensky vlivných a politicky mocných lidí, jejichž investice směřovaly drtivou měrou do dluhopisů. Osobně jim jen málo záleželo na vysokém využití kapacit a na nízké nezaměstnanosti, ale měli velký zájem o stabilní ceny. V prvé řadě chtěli stálé peníze.