Znovu na téma prokletí přírodních zdrojů

Existuje kuriózní fenomén, který ekonomové nazývají prokletí přírodních zdrojů - pojmenovaný tak proto, že země s velkým přírodním bohatstvím si v průměru vedou hůř než země přírodními zdroji méně obdařené. Přesto některé země bohaté na přírodní zdroje podávají lepší výkon než jiné, ba některým se daří dobře. Proč působí temná síla prokletí přírodních zdrojů tak nerovnoměrně?

Před třiceti lety měly Indonésie a Nigérie - obě závislé na ropě - srovnatelné příjmy na hlavu. Dnes je indonéský příjem na jednoho obyvatele čtyřikrát vyšší než nigerijský. Ba nigerijský příjem na hlavu (měřeno v konstantních dolarech kolem roku 1995) se snížil.

Obdobný vzorec platí v Sieře Leone a v Botswaně. Obě jsou bohaté na diamanty. Přesto průměrný hospodářský růst v Botswaně za posledních třicet let činil 8,7%, zatímco Sierra Leone se pohroužila do občanských střetů. Na ropou oplývajícím Středním východě je rozvojových neúspěchů požehnaně.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/jfNuMbn/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.