22

Robert Shiller

V roce 2012 připadalo ve Spojených státech 7,4% z celkového objemu mezd zaměstnanců na pracovníky ve finančnictví a pojišťovnictví. Ať už je uvedené číslo příliš vysoké nebo ne, skutečný problém tkví v tom, že tento podíl je ještě vyšší mezi nejvzdělanějšími a nejkvalifikovanějšími lidmi, jejichž činnost je možná ekonomicky a společensky zbytečná, ne-li přímo škodlivá.

Catherine Rampellová v průzkumu elitních amerických univerzit zjistila, že v roce 2006, těsně před finanční krizí, zahajovalo kariéru ve finančních službách 25% absolventů Harvardovy univerzity, 24% absolventů Yaleovy univerzity a závratných 46% absolventů Princetonské univerzity. Od té doby se tato čísla o něco snížila, ale to může být jen dočasný efekt krize.

Podle studie Thomase Philippona a Ariella Reshefa se růst finanční aktivity uskutečnil z velké části ve spekulativnějších oborech na úkor tradičních financí. Od roku 1950 do roku 2006 zaznamenalo zprostředkovávání úvěrů (půjčování peněz včetně tradičního bankovnictví) pokles oproti „jiným financím“ (jako jsou cenné papíry, komodity, rizikový kapitál, private equity, hedgeové fondy, trusty a další investiční činnosti typu investičního bankovnictví). Mzdy v „jiných financích“ šly navíc oproti mzdám v oblasti zprostředkovávání úvěrů raketově vzhůru.

Bezpochyby potřebujeme, aby se nějací lidé věnovali i obchodu a spekulacím. Jak ale poznáme, jestli jich není příliš mnoho?