Dilema uprchlíků

Jedním z důvodů, proč kyperští Řekové odmítli v dubnu plán generálního tajemníka OSN Kofiho Annana na opětovné sjednocení Kypru, byla skutečnost, že podle drtivé většiny z nich neřešil spravedlivě nároky uprchlíků přesídlených během turecké invaze v roce 1974. Zároveň šlo o jednu z mála příležitostí, kdy si mezinárodní veřejné mínění uvědomilo, že na ostrově existuje problém s uprchlíky, protože do té doby jen málo lidí tušilo, že tam uprchlíci z této války stále ještě žijí.

Když se řecká vojenská junta v Aténách v roce 1974 neúspěšně pokusila uskutečnit Enosis (sjednocení s Řeckem) a Turecko poté napadlo Kypr, opustilo své domovy přibližně 250 000 kyperských Řeků. Někteří uprchli v hrůze před invazní armádou, jiní byli vyhnáni - vyvstal obvyklý spletitý a morálně problematický obraz, jehož jsme v podobných situacích svědky.

Komunita kyperských Řeků byla sice zdrcena, ale přesto reagovala humánně, solidárně a prozíravě. Zpočátku byly zřizovány uprchlické tábory, ale řecko-kyperská vláda poté rozhodla, že se sice nevzdá nároku uprchlíků na konečný návrat do jejich domovů na severu, ale zároveň učiní vše, co je v jejích silách, aby v mezidobí nenechala uprchlíky živořit ve špinavých táborech.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/1bfV5Ow/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.