0

Jak zajistit investice

Schůzka v Hongkongu, která se uskutečnila v rámci kola obchodních jednání z Dauhá, zanechala v rozvojovém světě citelný pocit frustrace z pomalého tempa liberalizace zemědělství, na němž se dohodly bohaté země. Může se proto zdát naivní a kontraproduktivní zvyšovat laťku a naznačovat, že je potřeba povznést se nad obchod a přesunout na nejvyšší příčku v seznamu priorit investice. Může však jakékoliv „rozvojové kolo“ hodné toho jména podobnou výzvu ignorovat?

Původně se zamýšlelo, že kolo z Dauhá bude řešit otázku investic, avšak rozvojové země se rozhodly celou záležitost posunout o stupeň níže a soustředit se raději na zemědělství. Ukázalo se, že tato taktika je dvousečnou zbraní.

V Číně, Brazílii, Malajsii a Mexiku představují přímé zahraniční investice (FDI) 8 až 12% hrubé tvorby fixního kapitálu – aniž by generovaly dluh. Ačkoliv nejméně rozvinuté země přitahují necelá 3% severojižních investic, i tyto toky představují více než 3% jejich HDP, což je vyšší hodnota, než činí průměr pro rozvojové země.

Ve snaze o stimulaci FDI se několikanásobně zvýšil počet bilaterálních smluv, které však jen zřídkakdy vedou k vyváženým vztahům. V lákání investorů existuje mezi státy silná konkurence a pouze několik málo z nich, například Čína nebo Indie, je schopno jednat s průmyslovým světem jako rovný s rovným. Rozvojové země mají proto zájem požadovat mnohostranný dialog o investičních podmínkách, aby dosáhly určitých kolektivních záruk.