44

Příslib lítosti nad brexitem

LONDÝN – Dokud občané Velké Británie neodhlasovali vystoupení své země z Evropské unie, byla největším problémem, jemuž Evropa čelila, uprchlická krize. Ta přitom zajisté sehrála klíčovou roli při vyvolání ještě větší pohromy v podobě brexitu.

Odhlasování brexitu bylo obrovským šokem; ráno po referendu se rozpad Evropské unie zdál prakticky nevyhnutelný. Temnou vyhlídku přežití EU přitom ještě zhoršovaly bublající krize v dalších členských státech, zejména v Itálii.

Prvotní šok z britského referenda nicméně opadl a dnes se děje něco nečekaného: tragédie už nevypadá jako nezvratná věc. Mnozí britští voliči začali pociťovat jistou míru „pozdních výčitek svědomí“, když se hypotetická varianta změnila v realitu. Libra se propadá. Další skotské referendum se stalo vysoce pravděpodobným. Někdejší lídři kampaně za vystoupení propadli prapodivnému záchvatu bratrovražedné sebedestrukce a některým jejich stoupencům se začala odkrývat neveselá budoucnost, která jejich zemi i jim osobně hrozí. Známkou tohoto posunu veřejného mínění je kampaň za předložení žádosti o vypsání druhého referenda parlamentu – tento návrh už podpořily více než čtyři miliony lidí.

Stejně jako byl brexit negativním překvapením, je reakce na něj překvapením pozitivním. Lidé na obou stranách této kauzy – a především ti, kdo vůbec nehlasovali (zejména mladí lidé do 35 let) – se mobilizovali. Je to právě ten typ všelidové angažovanosti, kterou EU nikdy nedokázala zburcovat.