3

Vodíkové řešení

RHINECLIFF, NEW YORK – Vlády a firmy z celého světa jsou neustále vyzývány k velkým investicím do solární, větrné a geotermální energie a také do biopaliv. Ve Spojených státech však na rozdíl od Evropy a Asie prakticky chybí diskuse o vodíkové energii a palivových článcích jakožto systémových a převratných technologiích. To se musí změnit: tyto čisté a obnovitelné energetické zdroje slibují nejen energii základního zatížení s nulovými emisemi, ale i bezemisní palivo pro osobní a nákladní automobily, které jsou největšími znečišťovateli ze všech.

Mnoho lidí už slyšelo o plánech velkých automobilek, jako jsou Honda, Toyota nebo Hyundai, zahájit kolem roku 2015 komerční výrobu automobilů poháněných vodíkovými palivovými články. Daimler, Ford a Nissan se chystají přijít s těmito automobily zhruba v roce 2017. Německo má v plánu vybudovat do roku 2015 nejméně padesát vodíkových čerpacích stanic, které se stanou základem celostátní sítě. Japonsko a Korea ohlásily podobné záměry.

Ještě důležitějším, byť do značné míry nepovšimnutým poselstvím je zpráva, že některé evropské země, zejména Německo, zahájily projekty, které kombinují obnovitelné zdroje typu solární a větrné energie s vodíkem pro skladování energie, výsledkem čehož by byly čisté, bezemisní a stabilní energetické sítě, které by nepotřebovaly uhlí, ropu ani jadernou energii.

Podstatou nové studie dvou amerických vědců Willetta Kemptona a Coryho Budischaka je poznatek, že kombinace obnovitelných zdrojů a skladování vodíku by mohla do roku 2030 plně napájet velkou elektrickou síť při nákladech srovnatelných s dnešními. Kempton s Budischakem vyvinuli počítačový model větrné a solární energie kombinované se skladováním, který by dokázal uspokojit poptávku pro jednu pětinu americké sítě. Výsledek podle Kemptona nabourává „ustálený názor, že obnovitelná energie je příliš nespolehlivá a drahá“. Budischak k tomu dodává, že „při využití vodíku ke skladování můžeme například provozovat elektrický systém, který by dnes po 99,9% času dokázal uspokojovat potřebu 72 gigawattů, přičemž by využíval 17 GW solární energie, 68 GW mořské větrné energie a 115 GW pevninské větrné energie“.