Střední Asie je v těchto dnech častým tématem zpráv – a zdá se, že jde většinou o zprávy špatné. Nahodilý čtenář, divák a posluchač se již obeznámil s tím, že jde o vnitrozemský region s chudými státy – Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem –, pro něž je společná izolovanost, mrhání přírodními zdroji, zhoršování životního prostředí a politické systémy ze sovětské éry.
A přesto jde zároveň o region se vzdálenou minulostí obrovských hospodářských a kulturních úspěchů za časů hedvábné stezky, který se nedávno dostal do centra dění jako ohnisko nového globálního soupeření připomínajícího studenou válku. Může si střední Asie znovu osvojit klíčovou roli v centru obrovské euroasijské pevniny, obklopeném nejdynamičtějšími ekonomikami světa – Čínou, Ruskem a Indií?
Zatímco v případě Afriky vyvíjí mezinárodní společenství chvályhodné úsilí pomoci tomuto kontinentu vymanit se v příštím desetiletí z těžké závislosti na dárcovských penězích, neméně závažné problémy spojené s hospodářským rozvojem a bezpečností obyvatel ve střední Asii obecně nejsou zcela chápány. Dějiny a zeměpisná poloha – měřená vzdáleností od nejbližších přístavů – izolovaly tyto země fyzicky, ekonomicky i sociálně a prohloubily obtíže plynoucí z jejich přechodu na tržní hospodářství. V důsledku toho si ukazatele rozvoje a kvality vládnutí ve střední Asii nezadají s mnoha státy subsaharské Afriky.
Střední Asie je v těchto dnech častým tématem zpráv – a zdá se, že jde většinou o zprávy špatné. Nahodilý čtenář, divák a posluchač se již obeznámil s tím, že jde o vnitrozemský region s chudými státy – Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem –, pro něž je společná izolovanost, mrhání přírodními zdroji, zhoršování životního prostředí a politické systémy ze sovětské éry.
A přesto jde zároveň o region se vzdálenou minulostí obrovských hospodářských a kulturních úspěchů za časů hedvábné stezky, který se nedávno dostal do centra dění jako ohnisko nového globálního soupeření připomínajícího studenou válku. Může si střední Asie znovu osvojit klíčovou roli v centru obrovské euroasijské pevniny, obklopeném nejdynamičtějšími ekonomikami světa – Čínou, Ruskem a Indií?
Zatímco v případě Afriky vyvíjí mezinárodní společenství chvályhodné úsilí pomoci tomuto kontinentu vymanit se v příštím desetiletí z těžké závislosti na dárcovských penězích, neméně závažné problémy spojené s hospodářským rozvojem a bezpečností obyvatel ve střední Asii obecně nejsou zcela chápány. Dějiny a zeměpisná poloha – měřená vzdáleností od nejbližších přístavů – izolovaly tyto země fyzicky, ekonomicky i sociálně a prohloubily obtíže plynoucí z jejich přechodu na tržní hospodářství. V důsledku toho si ukazatele rozvoje a kvality vládnutí ve střední Asii nezadají s mnoha státy subsaharské Afriky.