Propast produktivity

Po celá devadesátá léta rostla výkonnost v Evropě o osmnáct procent pomaleji než ve Spojených státech. Každá země v Evropě si vedla jinak, ale žádná z nich na tom lépe než Amerika nebyla. Na konci 90. let činil rozdíl v produktivitě oproti USA 7 % v Itálii, 9 % ve Francii a 12 % v Nizozemsku (tyto tři země si vedly poměrně dobře), ovšem už celých 25 % v Dánsku a 23 % v Británii. Co je příčinou těchto výrazných rozdílů?

Produktivita ekonomiky - tj. kolik toho vyprodukuje v přepočtu na jednoho pracujícího - závisí na třech faktorech: výši jejího kapitálu, kvalitě jejích pracujících a její schopnosti účinně zapojit pracovní sílu a kapitál do produkce výrobků a služeb, kterou ekonomové nazývají ,,celkovou faktorovou produktivitou". Pouze v dostupnosti kapitálu to není. Evropské firmy mají kapitálu spousty: už nejméně dvacet let (zřejmě v reakci na nepružné pracovní trhy) ostatně používají kapitálově mnohem náročnější technologie než firmy v USA.

V Dánsku je intenzita kapitálu o 80 % vyšší než v USA; ve Francii o 60 %, v Itálii o 5 %, v Německu o 40 %. Dokonce i ve Spanělsku vychází na pracujícího o 30 % více kapitálu než v Americe. Posun k technologiím, které šetří lidskou pracovní sílu, se do budoucna zřejmě nezmění: od poloviny 80. let se intenzita kapitálu evropských firem ve srovnání s firmami americkými zvýšila o 6 %.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/26k4S2I/cs;