0

Tisk versus soukromí

LONDÝN – Soukromí se stalo velkým tématem současné právní vědy. „Právo na soukromí“ je zakotveno v Deklaraci lidských práv Organizace spojených národů a zaručuje je článek 8 Evropské konvence o lidských právech. Protiváhu článku 8 však představuje článek 10 zaručující „svobodné vyjádření názoru“. Které právo tedy má přednost, pokud se dostanou do rozporu?

Za jakých okolností je například správné omezovat svobodu tisku kvůli ochraně práva na soukromí a naopak? Stejná rovnováha se hledá mezi právem občanů na ochranu údajů a vládním požadavkem mít přístup k osobním informacím za účelem boje proti zločinnosti, terorismu a tak dále.

Svoboda projevu je základní demokratickou svobodou. Je to nezbytná ochrana proti zneužívání moci a zakrývání nepravostí veřejných činitelů. Nikdy se neprojevila účinněji než při vyšetřování aféry Watergate, která v roce 1974 vedla k pádu Richarda Nixona.

Není tedy překvapivé, že svoboda tisku je tou, kterou autoritářské vlády nejdychtivěji omezují. Pokud se jim podaří dostatečně umlčet média, mohou dokonce připustit (relativně) svobodné volby jako v Putinově Rusku. A protože je tisk ve velké části světa silně potlačován, zůstává svoboda projevu jen chvályhodným sloganem.