Nové dělící hranice papežské

VARŠAVA: Opilí a zhýralí kněží: již po věky je tato představa základním zdrojem všech nechutných pomluv a výpadů proti Katolické církvi. Není pak divu, že bylo katolické Polsko nedávno tak šokováno studií, která odhalila, že počet knězů, majících vážné potíže s alkoholem, je asi dvakrát tak vyšší, než počet alkoholiků v celé mužské populaci. Něco je zkaženého na té církvi, říkají si lidé, ale nikdo si není zcela jistý, co přesně.

Katolicismus na ústupu? Dokonce i v Polsku? Jen před deseti lety věc zcela nemyslitelná. Skrznaskrz východní Evropou, v celé této nově se rozvíjející části světa, disponovala Církev neuvěřitelně vysokou mírou nově získané prestiže, a to především díky papeži Janu Pavlu II. a jeho roli, kterou sehrál při zániku komunismu. Nyní, jako nějaký studenoválečnický generál, který se náhle ocitnul na dlažbě a neví si rady, je Církev díky mírovému přechodu k demokracii zcela dezorientovaná.

Politické spory i politické rozdíly mezi biskupy a kněžími jsou bláhově považovány za jeden ze zásadních zdrojů rozkladu v Polsku, já ale o jejich velké důležitosti pochybuji. Rozdíly mezi knězi navzájem, a mezi knězi a politiky, jsou hluboké, a jako všude, nabité potenciálem dynamické tenze. Svědčí o tom například antipotratová diskuse v Americe, globální diskuse o kněžském celibátu nebo roli žen v Církvi, či stále pokračující výměna urážek a sprostot mezi vídeňským kardinálem a jedním z jeho podřízených biskupů.

https://prosyn.org/AcdhSbtcs