0

Politika hodnot

Debata o amerických volbách dosud neustala. Jak se prezidentu Georgi W. Bushovi podařilo získat o tři miliony hlasů více než senátorovi Johnu Kerrymu a návdavkem dosáhnout většinového zastoupení republikánů v obou komorách Kongresu? V odpovědích nepanuje velká shoda, ale mnohá vysvětlení se odvolávají na tatáž dvě témata.

Jedním z nich je otázka osobnosti. V době nejistoty a ohrožení měli lidé větší důvěru v prezidenta, kterého znají, než v kandidáta, jenž působí neodzkoušeně. Druhým tématem jsou hodnoty. Lidé hlasovali spíše pro sadu hodnot než pro nějakou konkrétní politiku. Někteří (jak se tvrdí) sice souhlasili s Kerryho politikou, ale přesto dali hlas Bushovi, protože je jeho obecné postoje naplňovaly pocitem klidu.

Pokud jde o způsob hlasování, jsou dnes Spojené státy očividně hluboce rozpolceny. Oblouk modrých (demokratických) států na východě, severu a západě země obepíná obrovskou červenou (republikánskou) oblast uprostřed a na jihu. Ba co více, tyto rozpory se opětovně vytvářejí i na místní úrovni. Účelové dělení volebních obvodů tak, aby z nich měla prospěch určitá politická strana, již není nezbytné. Lidé sami mají sklon stěhovat se do oblastí, v nichž většina obyvatel sdílí jejich hodnoty, ať už republikánské, nebo demokratické.

O jaké hodnoty přesně jde? O ty, které – jak se tvrdí – souvisejí s „Bohem, zbraněmi a homosexuály“. Svou roli v nich hraje náboženství včetně doslovné biblické pravdy, pokud jde o příběh stvoření. Držení zbraně je konečným testem individualismu a používání zbraní ve válkách není zavrženíhodné. Homosexualita a další „moderní“ praktiky jsou odmítány jako nevázané. Jak nedávno uvedl politolog Andrew Hacker, „Bushova kandidatura byla zaměřena na zisk většiny hlasů tím, že poskytla zhruba 60 milionům lidí šanci mít ze sebe dobrý pocit“.