Debata o amerických volbách dosud neustala. Jak se prezidentu Georgi W. Bushovi podařilo získat o tři miliony hlasů více než senátorovi Johnu Kerrymu a návdavkem dosáhnout většinového zastoupení republikánů v obou komorách Kongresu? V odpovědích nepanuje velká shoda, ale mnohá vysvětlení se odvolávají na tatáž dvě témata.
Jedním z nich je otázka osobnosti. V době nejistoty a ohrožení měli lidé větší důvěru v prezidenta, kterého znají, než v kandidáta, jenž působí neodzkoušeně. Druhým tématem jsou hodnoty. Lidé hlasovali spíše pro sadu hodnot než pro nějakou konkrétní politiku. Někteří (jak se tvrdí) sice souhlasili s Kerryho politikou, ale přesto dali hlas Bushovi, protože je jeho obecné postoje naplňovaly pocitem klidu.
Pokud jde o způsob hlasování, jsou dnes Spojené státy očividně hluboce rozpolceny. Oblouk modrých (demokratických) států na východě, severu a západě země obepíná obrovskou červenou (republikánskou) oblast uprostřed a na jihu. Ba co více, tyto rozpory se opětovně vytvářejí i na místní úrovni. Účelové dělení volebních obvodů tak, aby z nich měla prospěch určitá politická strana, již není nezbytné. Lidé sami mají sklon stěhovat se do oblastí, v nichž většina obyvatel sdílí jejich hodnoty, ať už republikánské, nebo demokratické.
Debata o amerických volbách dosud neustala. Jak se prezidentu Georgi W. Bushovi podařilo získat o tři miliony hlasů více než senátorovi Johnu Kerrymu a návdavkem dosáhnout většinového zastoupení republikánů v obou komorách Kongresu? V odpovědích nepanuje velká shoda, ale mnohá vysvětlení se odvolávají na tatáž dvě témata.
Jedním z nich je otázka osobnosti. V době nejistoty a ohrožení měli lidé větší důvěru v prezidenta, kterého znají, než v kandidáta, jenž působí neodzkoušeně. Druhým tématem jsou hodnoty. Lidé hlasovali spíše pro sadu hodnot než pro nějakou konkrétní politiku. Někteří (jak se tvrdí) sice souhlasili s Kerryho politikou, ale přesto dali hlas Bushovi, protože je jeho obecné postoje naplňovaly pocitem klidu.
Pokud jde o způsob hlasování, jsou dnes Spojené státy očividně hluboce rozpolceny. Oblouk modrých (demokratických) států na východě, severu a západě země obepíná obrovskou červenou (republikánskou) oblast uprostřed a na jihu. Ba co více, tyto rozpory se opětovně vytvářejí i na místní úrovni. Účelové dělení volebních obvodů tak, aby z nich měla prospěch určitá politická strana, již není nezbytné. Lidé sami mají sklon stěhovat se do oblastí, v nichž většina obyvatel sdílí jejich hodnoty, ať už republikánské, nebo demokratické.