0

Nemoci přechodných období

Zdá se, že nemá moc smysl zmiňovat se o negativním dopadu diktatur a válek na zdraví. Více než 20 milionů lidí zemřelo na následky vyhladovění díky Maovu „velkému skoku vpřed“; nesčíslné miliony zemřely za Lenina, Stalina, Hitlera; Pol Pot zavraždil 2 miliony Kambodžanů. Přesná čísla obětí krutých režimů vládnoucích v Barmě, Afghánistánu a Kongu nejsou k dispozici, jistě jsou však obrovská.

V posledním desetiletí zakotvily křehké počátky demokracie spolu s větším mírem i v tak problematických zemích jakými jsou Jižní Afrika, Mozambik, Rusko a další státy bývalého Sovětského svazu. Miliony lidí nabyly nezbytná lidská a občanská práva, včetně práva kritizovat své vůdce. Nejtěžším úkolem pro mnohé z nich je však momentálně nalezení slušné práce a vést tak slušný život.

Člověk by si myslel, že se v místech, která se stala demokratičtější, zdraví zlepší. Ale všechno je v těchto zemích špatně. V mnohém přinesla bohužel politická a ekonomická přechodná stadia nové nemoci, přinejmenším tak strašné jako ty spojené s represemi a válkou.

V 80. letech byly například Bozambik a Jižní Afrika ušetřeni epidemie HIV. Mozambik vedl válku: vesnice byly izolované a migrujících pracovníků, kteří by mohli virus do země zavléci, bylo málo. V Jižní Africe se před rokem 1990 také vyskytovalo jen pár případů, především díky apartheidní kontrole migrace lidí ze zemí, ve kterých bylo HIV hojně rozšířené.