0

Oranžová sametová revoluce

Ukrajinská „oranžová revoluce“ dosáhne vrcholu 26. prosince, kdy si premiér Viktor Janukovyč a bývalý premiér Viktor Juščenko zopakují druhé kolo prezidentských voleb. Zdá se, že masivní volební podvod, který měl přinést vítězství Janukovyčovi a jenž vyhnal do kyjevských ulic statisíce Ukrajinců bránících svá práva, již nemá naději na úspěch. To však ještě nezaručuje demokratickou budoucnost Ukrajiny.

Ta zažívá skutečnou liberální revoluci, která je blízkou příbuznou velkých evropských liberálních revolucí z roku 1848 a připomíná i pražskou sametovou revoluci z roku 1989. Po pěti letech devítiprocentního průměrného hospodářského růstu se z kampaně nápadně vytratila ekonomická témata a také veškeré socialistické nebo i sociální požadavky. Ukrajinci nepožadují nic více – a nic méně – než demokracii, svobodu a vládu zákona.

Zdiskreditované volební výsledky naznačily, že země je geograficky i etnicky rozdělená, přičemž Juščenko drtivě zvítězil v sedmnácti západních a centrálních oblastech, zatímco Janukovyč dominoval v deseti oblastech na východě a jihu země. Velkou část rozdílů mezi oblastmi však lze vysvětlit spíše stupněm jejich demokracie a otevřenosti než etnickým charakterem. Juščenko například ovládl několik rusky hovořících oblastí, zejména pak hlavní město Kyjev, zatímco Janukovyč získal největší podporu v autoritářském Doněcku a Luhansku nejdále na východ.

Juščenko moudře zdůrazňoval své odhodlání sjednotit zemi a používal slogan „Východ a západ pospolu!“. Horníky z východu, které jejich projanukovyčtí nadřízení vysílali autobusem do Kyjeva, pak začali demonstranti záhy přesvědčovat o „oranžové“ věci a jejich dohlížitelé je rychle poslali zpátky domů.