Jednoprocentní řešení

Více než miliarda lidí na celém světě dnes denně žije z částky menší, než kolik v jejich zemi činí ekvivalent kupní síly jednoho dolaru v USA. V roce 2000 Američané osobně darovali v různých sbírkách na zahraniční pomoc celkem čtyři dolary na osobu, tedy zhruba dvacet dolarů na jednu rodinu. Prostřednictvím vlády pak věnovali dalších deset dolarů na osobu, tedy asi padesát dolarů na rodinu. Sečteno a podtrženo: sedmdesát dolarů na rodinu.

Pro srovnání: po zkáze Světového obchodního střediska dostal Americký červený kříž tolik peněz, že musel přestat zjišťovat, kolik potencionální příjemci doopravdy potřebují. Rozdělil dolní Manhattan na dvě části a kdo bydlel pod onou pomyslnou hranicí, získal nárok na vyplacení protihodnoty tříměsíčního nájemného (nebo pokud bydlel ve svém, částku odpovídající třem měsíčním splátkám hypotéky nebo tříměsíčním poplatkům na údržbu). Pokud žadatel prohlásil, že byl zničením Dvojčat zasažen bezprostředně, získal rovněž peníze na úhradu služeb a na nákup potravin.

Většina obyvatel žijících v oblasti pod hranicí určenou Červeným křížem se vystěhovat ani evakuovat nemusela, ale finanční příspěvek na hypotéku nebo nájemné dostala tak jako tak. Dobrovolníci Červeného kříže rozbili své karetní stolky ve vstupních halách drahých činžovních domů, kde bydlí finančníci, právníci a rockové hvězdy, aby jejich obyvatele informovali o své nabídce. Čím vyšší nájemné platili, tím více peněz dostali. Newyorčané, ať už bohatí nebo chudí, kteří 11. září 2001 bydleli v dolní části Manhattanu, mohli v průměru dostat až 5 300 dolarů na rodinu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/1L5WIl2/cs;