Války s oligarchy

Nejsem v situaci, kdy bych mohl nezaujatě přihlížet válce Vladimira Putina proti ruským „oligarchům“ jakožto vrstvě mužů a žen (ano, patří sem i některé ženy a nejprominentnější z nich je manželka moskevského starosty Jurije Lužkova). Jak bych také mohl, když jsem mezi ně sám obvykle počítán. I pohled zevnitř má nicméně jistou hodnotu, protože pouze přímý účastník ví, co se v zákulisí skutečně odehrává.

Jelikož jsem sám cílem této „války“, mohu o ní hovořit velmi konkrétně. A protože jsem byl donucen opustit Rusko a hájit se proti Putinovi a Kremlu ze svého anglického exilu, vím, jaké to je, když se celá represivní moc státu zaměří na jediného člověka. V západní demokracii se něco podobného stát nemůže. Dokáže si snad někdo představit, jak všechny složky francouzského státu – policie, bezpečnostní služby, armáda, byrokracie – koordinovaně usilují o uvěznění jediného člověka? Je to nepředstavitelné – ne tak ovšem v Rusku.

Po několik let ruský stát neúnavně upíral všechny síly, aby dosáhl mého vydání zpět do Ruska, kde mě chtěl vykreslit jako zločince. Trvalo mi tři roky, než jsem zvítězil u londýnského soudu, jehož rozhodnutí se – naštěstí – v Rusku nezpochybňuje. Alespoň někteří lidé v Kremlu si tedy uvědomují, že ne všechny soudy jsou zde od toho, aby plnily příkazy mocných.