Stárnoucí svět

Ve snaze zabránit postupu času se mnozí dospělí vzdávají i těch nejmenších ze svých libůstek a neřestí – doufajíce, že zdrženlivá střídmost jim zajistí zdravé stáří. Nováčci v boji proti stárnutí se pídí po základních bojových informacích. Řídí se tělesnými tabulkami a hledají škodu způsobenou nepřítelem – prostým procesem zvaným „stárnutí“. Jednou však i ti nejdychtivější branci uznají, že prohrávají. Mluví o kapitulaci. Ostřílení veteráni už ale dokáží hovořit o tom, na co se mladší dospělí bojí i jen pomyslet. Na sklonku života mají lidé strach ze samoty a opuštění. Všichni se přece hrozíme toho, že na stará kolena o nás nikdo nebude chtít ani zakopnout. Cítí-li se tedy staří lidé nevítaní, proč se biologie stárnutím vůbec zabývá? Lidé, kteří příliš nevidí pod pokličku, se domnívají , že se to zřejmě musí vyplatit. Kolují nejasné zvěsti o předcházení útrap způsobených chorobami souvisejícími se stárnutím. Za touto prostou domněnkou se ale skrývá další, mnohem komplexnější myšlenka. Pro mnoho lidí, včetně mnoha vědců znamená „související se stárnutím“ totéž co „závislý na stárnutí“. To znamená, že řádné studium chorob, které jsou častější v pozdním věku, se musí zabývat také pečlivým rozborem biologie stárnutí. Takto nějak by se dal uspokojivě vysvětlit výzkum procesu stárnutí. Se zrychlováním tempa výzkumu stárnutí však domněnka, že choroby „související s věkem“ jsou „závislé na věku“, nemohla déle obstát. Jakmile se od povrchu stárnutí odloupnula „omítka“ života, zbylo toho málo, ale ono málo se nakonec ukázalo nejdůležitější. Onu omítku, kterou vědci dlouhou dobu považovali za hlavní příčinu stárnutí, si můžeme představit jako nátěr celoživotního opotřebování, jako škodu na těle, kterou během života jedince navrstvily choroby, či – s mnohem ničivějšími účinky – chudoba, stres a podvýživa. Tak jako dům, bičovaný zimními bouřemi, podlehne jarní přeháňce, také schopnost jedince odolávat nepříznivým vlivům vracejících se chorob ve stáří klesá. Typický obrázek stáří dnes vyplývá nejméně ze dvou faktorů. Prvním je vyčerpání prostředků k boji s chorobou. Další faktor – volně označovaný jako „vlastní stárnutí“ – se týká vlastností stárnoucích buněk. Jakmile se na tyto vnitřní procesy zaměřily precizní nástroje molekulární biologie, učinila věda výrazný krok vpřed. Otázka stárnutí ustoupila lepšímu chápání procesů odehrávajících se ve starých lidech. Těch je dnes na světě mnohem víc než kdy předtím, jsou zdravější a trpí-li nějakou vážnou chorobou, je to obvykle jejich poslední. V rozvinutém světě nalezneme mnoho důkazů postupných, ale nesmírných změn celkového zdravotního stavu starší generace. V roce 1975 byl přibližně každý sedmý Američan ve věku 80 let nějak postižen. V roce 1996 bylo toto číslo už poloviční. Kliničtí vědci si začali všímat značného a rostoucího počtu „elitních“ starých mužů (u žen je toto číslo nižší), jejichž zdravotní stav se navzdory očekáváním nezhoršoval. Studie zdravotního stavu populace dokládají, že celkové zdraví starých lidí se zlepšuje a že chorobami trpí až v posledním roce až dvou letech jejich života. Tato zlepšení jsou přímým důsledkem vyšší životní úrovně a společenské snahy snižovat výskyt vaskulárních chorob a protikuřáckých kampaní. Tyto výdobytky jsou důsledkem několika desítek let vytrvalého pokroku v oblastech hospodářského rozvoje a veřejného zdravotnictví. Nikdo nemá zájem na tom, aby byly tyto úspěchy zmařeny, a je tedy jisté, že se budou dále zlepšovat a ještě dlouho přispívat k lepšímu zdraví starých lidí. Také biologie zaznamenala úspěch. Vědci nalezli molekuly, které mají schopnost zpomalit či dokonce zastavit složky vnitřního procesu stárnutí. Jeden příklad za všechny. Škodlivým účinkům dýchání pomáhá buňce vzdorovat systém antioxidační regulace. S věkem tento systém ztrácí na účinnosti a jeho selhání může způsobit škody, jež mohou mít za následek odumření buňky. Chemikům se podařilo umělou cestou vyrobit sloučeniny, které napodobují blahodárné účinky některých antioxidačních enzymů, avšak až se stonásobným efektem. Sloučeniny byly odzkoušeny na zvířatech. Experimenty dokázaly, že tato látka dokáže prodloužit průměrný věk laboratorního zvířete až o padesát procent. Na takových krátkodobých experimentech se ale samozřejmě nepozná, zda jsou tyto látky bezpečné také pro dlouhodobé klinické využití, které by následovalo po zjištění, že jsou vskutku účinnými léky „proti stárnutí“. Pravděpodobnější je, že budou nejprve nasazeny jako léky proti komplikacím spojeným s akutním poškozením tkáně, například po infarktu nebo mrtvici. Až poté budou testovány pro dlouhodobější využití, a to nejspíše jako doplněk k dalším zásahům do životního stylu jedince. Lepšící se zdravotní stav starých lidí a koncentrace komplikovaných chorob do posledních let života se staly součástí našeho běžného života. Medicína s jistotou předvídá další postup a posílení tohoto pokroku a bezpečné a účinné léky proti stárnutí možná představí už zanedlouho. Ale za jakou cenu? Je jisté, že staří lidé si budou svého stáří užívat s mnohem méně handicapy. Mnozí z nich budou dávat přednost rychlé a krátké smrtelné nemoci před dlouhým a bolestivým odchodem. Jaká ale bude kvalita života, prodlouženého o dvacet či dokonce čtyřicet let? Budou se staří lidé cítit díky těmto výdobytkům více vítáni? Anebo si budou myslet – jako si to mnozí myslí už dnes –, že se tím jen živí kult mládí a krásy, jehož cílem je zahnat strach mladých a oddálit nevyhnutelné stáří? Veřejnost si pořád myslí, že staří lidé jsou přítěží. Gerontologové jí proto musí podávat širší obrázek. Staří lidé v plném zdraví nebudou možná chtít odcházet do důchodu. Povinný odchod do důchodu na základě věku je neobhájitelný už dnes. Měli bychom proto vytvořit podmínky, v nichž budou staří lidé skutečným a platným příspěvkem naší prosperitě. Molekulární biologie se stala hnací silou farmaceutického průmyslu a rozvoje nových léčiv, podobnou silou, jakou byly před několika lety informační technologie, které naprosto změnily styl práce. Tyto dvě významné síly teď musíme spřáhnout – pro blaho všech starých lidí.
http://prosyn.org/nGUj6py/cs;
  1. Patrick Kovarik/Getty Images

    The Summit of Climate Hopes

    Presidents, prime ministers, and policymakers gather in Paris today for the One Planet Summit. But with no senior US representative attending, is the 2015 Paris climate agreement still viable?

  2. Trump greets his supporters The Washington Post/Getty Images

    Populist Plutocracy and the Future of America

    • In the first year of his presidency, Donald Trump has consistently sold out the blue-collar, socially conservative whites who brought him to power, while pursuing policies to enrich his fellow plutocrats. 

    • Sooner or later, Trump's core supporters will wake up to this fact, so it is worth asking how far he might go to keep them on his side.
  3. Agents are bidding on at the auction of Leonardo da Vinci's 'Salvator Mundi' Eduardo Munoz Alvarez/Getty Images

    The Man Who Didn’t Save the World

    A Saudi prince has been revealed to be the buyer of Leonardo da Vinci's "Salvator Mundi," for which he spent $450.3 million. Had he given the money to the poor, as the subject of the painting instructed another rich man, he could have restored eyesight to nine million people, or enabled 13 million families to grow 50% more food.

  4.  An inside view of the 'AknRobotics' Anadolu Agency/Getty Images

    Two Myths About Automation

    While many people believe that technological progress and job destruction are accelerating dramatically, there is no evidence of either trend. In reality, total factor productivity, the best summary measure of the pace of technical change, has been stagnating since 2005 in the US and across the advanced-country world.

  5. A student shows a combo pictures of three dictators, Austrian born Hitler, Castro and Stalin with Viktor Orban Attila Kisbenedek/Getty Images

    The Hungarian Government’s Failed Campaign of Lies

    The Hungarian government has released the results of its "national consultation" on what it calls the "Soros Plan" to flood the country with Muslim migrants and refugees. But no such plan exists, only a taxpayer-funded propaganda campaign to help a corrupt administration deflect attention from its failure to fulfill Hungarians’ aspirations.

  6. Project Syndicate

    DEBATE: Should the Eurozone Impose Fiscal Union?

    French President Emmanuel Macron wants European leaders to appoint a eurozone finance minister as a way to ensure the single currency's long-term viability. But would it work, and, more fundamentally, is it necessary?

  7. The Year Ahead 2018

    The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

    Order now