6

První funkční období Obamovy doktríny

ASPEN – Výzkumy veřejného mínění ve Spojených státech naznačují, že listopadové prezidentské volby skončí těsným výsledkem. Prezident Barack Obama má sice nad svým republikánským vyzývatelem Mittem Romneym navrch v zahraničně-politických otázkách, avšak pomalý hospodářský růst a vysoká nezaměstnanost – tedy témata, která mají v amerických volbách mnohem větší váhu – upřednostňují Romneyho. A dokonce i v zahraničně-politické oblasti si Obamovi kritici stěžují, že se prezidentovi nepodařilo prosadit transformační iniciativy, které před čtyřmi lety sliboval. Mají pravdu?

Obama se dostal k moci v době, kdy se americká i světová ekonomika nacházely uprostřed nejhorší hospodářské krize od velké hospodářské krize ve 30. letech. Někteří ekonomičtí poradci tehdy Obamovi radili, že pokud nepodnikne naléhavé kroky směrem ke stimulaci ekonomiky, existuje třicetiprocentní pravděpodobnost, že země zabředne do hluboké deprese.

Ačkoliv tedy Obama zdědil také dvě probíhající války, hrozbu šíření jaderných zbraní ze strany Íránu a Severní Koreje a přetrvávající problém s terorismem al-Káidy, první měsíce v úřadu se musel věnovat řešení hospodářské krize doma i v zahraničí. Jeho úsilí neskončilo úplným úspěchem, ale podařilo se mu odvrátit nejhorší scénář.

Obamova rétorika během předvolební kampaně v roce 2008 i během prvních měsíců v prezidentské funkci byla inspirativní co do stylu a transformativní co do cílů. Během prvního roku v úřadu přednesl projev v Praze, v němž vytkl cíl v podobě bezjaderné planety, projev v Káhiře, v němž slíbil nový přístup k muslimskému světu, i projev při přebírání Nobelovy ceny míru, ve kterém se zavázal „ohnout dějiny směrem ke spravedlnosti“.