Severní pól v ohrožení

PAŘÍŽ – Už od dob, kdy lidstvo začalo mapovat svět, nás severní a jižní pól fascinují, a to jak básnicky, tak vědecky. S výjimkou hrstky velrybářů a badatelů se však jen málokdo vypravil podívat se na oba póly blíže. Poklidná nehybnost Arktidy a Antarktidy byla v dokonalém souladu s lidskou lhostejností. Příchod globálního oteplování však toto vše změnil.

Někdejší lhostejnost samozřejmě nebyla všeobecná. Ve vzácném výtrysku kolektivní politické inteligence a také ve snaze zabránit jakékoliv hrozbě mezinárodního konfliktu byla v roce 1959 podepsána mezinárodní smlouva o správě Antarktidy, která předurčovala Antarktidu výlučně k mírumilovným cílům. Uznala stávající územní nároky, označila je za „zamrzlé“ a zakázala jakékoliv fyzické projevy nároků na suverenitu nad územím Antarktidy.

Podstata a obsah této smlouvy byly ryze diplomatické. Teprve po její ratifikaci se objevily první ekologické problémy. Jejich řešení bylo v roce 1972 začleněno do revidované smlouvy v podobě konvence o ochraně tuleňů, po níž v roce 1980 následovala konvence o ochraně přírodních druhů. Ze všeho nejdůležitější však byl v roce 1991 podpis protokolu v Madridu, který upravoval ochranu životního prostředí na Antarktidě.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/TpuzCSv/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.