0

Nový transatlantický pat

WASHINGTON, DC – Nedávné evropské turné senátora Baracka Obamy naznačuje, že illinoiský senátor je evropským favoritem na příštího amerického prezidenta. Evropané by ale neměli očekávat přespříliš. Byť by Obama zřejmě v transatlantickém diskurzu obnovil zdvořilost a slušnost, zdroje tření jsou hlubší. Geopolitické zájmy Evropy a Ameriky se vzdalují a je dost dobře možné, že to tak bude i nadále, ať už je prezidentem kdokoli.

K zastavení tohoto postupného odcizování bude zapotřebí změn v postojích a politickém přístupu na obou březích Atlantiku. Spojené státy budou muset přestat vymezovat své transatlantické zájmy ve smyslu svého hegemonického pohledu a Evropa bude muset přijmout úplnější zodpovědnost za svůj vlastní region.

Označení zájmů za „geopolitické“ podtrhuje vliv geografie na formování těchto zájmů. Jak se kdysi proslule shodli Charles de Gaulle a Winston Churchill: „Nakonec platí, že Velká Británie je ostrov, Francie mys kontinentu, Amerika jiný svět.“ Oba si byli vědomi, že Lamanšský průliv byl po staletí ohromnou geopolitickou překážkou trvalého sdílení zájmů mezi Británií a Francií. Jestliže takovou překážku představuje průliv, trvalé vazby přes Atlantský oceán nepůsobí věrohodně.

Jinými slovy, z tohoto pohledu je dvěma nejbohatším a nejmocnějším ekonomickým prostorům, Evropské unii a USA, souzeno být soupeři, i když jsou spojenci.