0

Nový monetární neřád

PRINCETON – Měnový chaos je zpátky a zdůrazňuje poptávku po revidovaném mezinárodním monetárním řádu. Rychlý pokles dolaru a libry, ale i jüanu – který je dnes k dolaru vázán těsněji než kdykoliv dříve – prohlubuje napětí. Vrátili se i někteří duchové 30. let – zejména strach z nespravedlivých obchodních výhod v důsledku konkurenčních devalvací. Ministr financí Spojených států Timothy Geithner již obvinil Čínu z měnové manipulace.

K nápravě měnových vztahů existují dva alternativní a ostře kontrastující přístupy. Prvním z nich je uspořádat mezinárodní konferenci, na níž budou moci experti navrhovat modely výpočtu měnových kurzů a politici budou moci sjednávat dohody. Jediným úspěšným případem takového postupu je brettonwoodská konference z roku 1944, avšak i tehdy se měnové kurzy stanovené na konferenci ukázaly jako nerealistické a brzy byla zapotřebí velká vlna změn parity (a také údržba směnných kontrol).

Ostatní konference zaměřené na měnu skončily skličujícím nezdarem. Americký prezident Richard Nixon přivítal v roce 1971 Smithsonskou dohodu jako „nejvýznamnější monetární dohodu v dějinách světa“. Úmluva se však záhy ocitla v troskách a svět se přesunul ke generalizovaným plovoucím kurzům.

V roce 1987 na konferenci v Louvru se ani žádnou dohodu o závěrech nepodařilo uzavřít. Někteří účastníci si mysleli, že se dohodli na jistém typu poloviční fixace měnových kurzů ve formě cílových zón, avšak mocná německá Bundesbanka tuto interpretaci nikdy nesdílela.