0

Nová tvář fašismu

Zdá se, že krajně pravicové a postfašistické strany, jejichž rostoucí popularita vyvolala před několika lety v západní Evropě zděšení, ustupují z volební scény. Znamená to však, že politický radikalismus, krajně pravicové sentimenty a fašismus v Evropě vymírají?

To sotva. Současně s oslabením krajně pravicových a postfašistických skupin v západní Evropě je totiž východní Evropa svědkem oživení krajně pravicových a fašistických stran, jehož nejzlověstnějším příznakem se staly úspěchy nacionalistických radikálů v nedávných volbách v Rusku a v Srbsku.

Kromě toho si oslabení krajně pravicových, nacionalistických a postfašistických stran v západní a střední Evropě vyžádalo vysokou cenu: tradiční politické síly byly nuceny převzít část krajně pravicového slovníku i agendy. Mnoho umírněných evropských politiků i stran tak nyní obhajuje protipřistěhovaleckou politiku, dává najevo větší skepsi vůči evropské integraci, případně uplatňuje jistou formu antisemitismu, kterou vydává za kritiku izraelské politiky.

Extremistické strany byly marginalizovány také díky své slabé pozici v celoevropské politice. Voliči v Itálii, Francii, Nizozemsku či Rakousku - tedy v zemích, kde postfašistické či krajně pravicové strany vzbuzovaly největší obavy - si postupně uvědomili, že tradiční demokratické síly v Evropě umožní extremistickým stranám pouze omezený vliv v Evropském parlamentu a dalších institucích EU. Některé z těchto stran - například rakouští Svobodní Jörga Haidera či italští postfašisté Ginfranka Finiho - byly svůj radikalismus nuceny zmírnit po vstupu do vládních koalic.