0

Nový strašák finančního kapitalismu

Krize nebonitních hypoték odvedla pozornost od rostoucích obav ohledně fondů svrchovaného majetku (FSM). Avšak ve chvíli, kdy krize nebonitních hypoték odezní, znepokojení z FSM se vrátí. Vždyť nástup této obrovské a rostoucí skupiny státních fondů může mít důsledky mnohem dalekosáhlejší a rozhodně politicky citlivější než současná nesnáz způsobená krizí nebonitních hypoték, která je doufejme dočasná.

Jestliže FSM nadále porostou, jejich investice nevyhnutelně ve vyspělých ekonomikách natrvalo změní relativní váhu aktiv ve státních a v soukromých rukou. Podle Morgan Stanley se očekává, že FSM budou do roku 2015 spravovat 12 bilionů USD, oproti dnešním asi 2,5 bilionu. Obě sumy značně převyšují majetek ovládaný hedžovými fondy a privátně investičními skupinami. V nadcházejících letech tudíž část největších investorů – jak pasivních, tak strategických – na finančních trzích budou tvořit státní instituce. Další obavy do této směsi přilévá fakt, že největší z těchto institucí se nacházejí v Číně, v Rusku Vladimíra Putina a v některých nestabilních ropných státech.

Růst FSM je přímým důsledkem toho, že ekonomiky rozvíjejících se trhů v Asii a země vyvážející ropu a jiné komodity nahromadily více než 5 bilionů USD v zahraničních rezervách. Přebytky obchodních bilancí těchto států, společně s rozsáhlými přílivy kapitálu, přivedly jejich měnové orgány ke snaze ochránit své národní měny před zhodnocováním, aby zachovaly konkurenční schopnost svých průmyslových odvětví.

Zpočátku tyto země investovaly své zahraniční rezervy do likvidních aktiv – krátkodobých státních pokladničních poukázek Spojených států a cenných papírů vydávaných vládami dalších zemí s rezervními měnami. Pak si uvědomily, že jejich vlastnické podíly v likvidních aktivech s nízkými výnosy dalece převyšují to, čeho je zapotřebí k vyhnutí se onomu typu spekulativních úprků, které východní Asie zažila v roce 1997 a Rusko v roce 1998. Ostatně proč držet americké poukázky se skrovným 5% výnosem, německé spolkové dluhopisy se 4% výnosem nebo japonské státní dluhopisy s 0,5% výnosem, když lze získat zahraniční firmy nebo investovat do nemovitostí, akciových trhů či vysoce ziskových podnikových dluhopisů?