19

Bubliny, kam se člověk podívá

NEW HAVEN – Možná si myslíte, že po prasknutí největší světové bubliny na trhu nemovitostí v dějinách v roce 2006 a po splasknutí velké celosvětové bubliny na akciových trzích v následujícím roce žijeme v „postbublinovém světě“. Řeči o bublinách se však vynořují stále znovu – o nových nebo pokračujících realitních bublinách v mnoha zemích, o nové globální bublině na akciových trzích, o dlouhodobé bublině na trhu dluhopisů ve Spojených státech a dalších zemích, o bublině cen ropy, o zlaté bublině a tak dále.

Když jsem však minulý měsíc navštívil Kolumbii, žádnou historku o bublině jsem nečekal. Přesto mi i tam lidé vyprávěli o probíhající bublině na trhu nemovitostí a můj řidič mě provezl po přímořském letovisku Cartagena a s užaslým výrazem mi ukázal pár domů, které se nedávno prodaly za několik milionů dolarů.

Banco de la República, což je kolumbijská centrální banka, zaznamenává index cen domů pro tři hlavní města – Bogotu, Medellín a Cali. Tento index se od roku 2004 v reálném (o inflaci očištěném) vyjádření zvýšil o 69%, přičemž největší zvýšení nastalo po roce 2007. Toto tempo cenového růstu připomíná americkou zkušenost, kdy se index cen domů S&P/Case-Shiller pro deset amerických velkoměst zvýšil v reálném vyjádření mezi minimální hodnotou v roce 1997 a maximem v roce 2006 o 131%.

To vyvolává otázku: co je to vlastně spekulativní bublina? Oxfordský slovník angličtiny definuje bublinu jako „cokoliv křehkého, nehmotného, prázdného či bezcenného; klamná ukázka. Od 17. stol. často označuje podvodná komerční či finanční schémata“. Problém spočívá v tom, že výrazy jako „ukázka“ a „schéma“ naznačují úmysl, nikoliv rozšířený společenský jev, který žádný impresário neřídí.