NEW HAVEN – Ekonomie je na počátku revoluce, již lze vystopovat až k nečekanému prameni: lékařským fakultám a jejich výzkumným zařízením. Neurověda – nauka o tom, jak skutečně funguje mozek, tělesný orgán, jejž má člověk v hlavě – začíná měnit způsob uvažování o tom, jak se lidé rozhodují. Nová zjištění nevyhnutelně změní způsob našeho přemýšlení o tom, jak fungují ekonomiky. Krátce, jsme na úsvitu „neuroekonomie“.
Snahy propojit neurovědu s ekonomií se objevily povětšinou až v posledních několika letech a vývoj neuroekonomie je stále v raných fázích. Její zrod ale probíhá podle určitého vzorce: revoluce ve vědě obvykle přicházejí z naprosto nečekaných míst. Vědecký obor se může změnit v neplodný, nejsou-li na obzoru žádné zásadně nové badatelské postupy. Učenci natolik uvíznou ve svých metodách – v jazyce a předpokladech zavedeného přístupu k dané disciplíně –, že se jejich výzkum začne opakovat nebo zbezvýznamní.
Pak někdo, kdo s těmito metodami neměl nikdy nic společného, nadnese něco vzrušujícího – nějakou novou myšlenku, která zaujme mladé badatele a hrstku obrazoboreckých starších vědců, kteří projeví ochotu poučit se od jiné vědy a z jejích odlišných výzkumných metod. V určitém okamžiku tohoto procesu se zrodí vědecká revoluce.
NEW HAVEN – Ekonomie je na počátku revoluce, již lze vystopovat až k nečekanému prameni: lékařským fakultám a jejich výzkumným zařízením. Neurověda – nauka o tom, jak skutečně funguje mozek, tělesný orgán, jejž má člověk v hlavě – začíná měnit způsob uvažování o tom, jak se lidé rozhodují. Nová zjištění nevyhnutelně změní způsob našeho přemýšlení o tom, jak fungují ekonomiky. Krátce, jsme na úsvitu „neuroekonomie“.
Snahy propojit neurovědu s ekonomií se objevily povětšinou až v posledních několika letech a vývoj neuroekonomie je stále v raných fázích. Její zrod ale probíhá podle určitého vzorce: revoluce ve vědě obvykle přicházejí z naprosto nečekaných míst. Vědecký obor se může změnit v neplodný, nejsou-li na obzoru žádné zásadně nové badatelské postupy. Učenci natolik uvíznou ve svých metodách – v jazyce a předpokladech zavedeného přístupu k dané disciplíně –, že se jejich výzkum začne opakovat nebo zbezvýznamní.
Pak někdo, kdo s těmito metodami neměl nikdy nic společného, nadnese něco vzrušujícího – nějakou novou myšlenku, která zaujme mladé badatele a hrstku obrazoboreckých starších vědců, kteří projeví ochotu poučit se od jiné vědy a z jejích odlišných výzkumných metod. V určitém okamžiku tohoto procesu se zrodí vědecká revoluce.