1

Nezbytnost NATO

BRUSEL – Před mnoha lety jsem vzal své děti do Normandie na návštěvu památných míst, kde se vylodila spojenecká vojska. Chtěl jsem, aby pochopily, jaké oběti jiní lidé přinesli, aby se Evropa a Severní Amerika mohly společně těšit z radostí života, svobody a cesty za štěstím. Viděli jsme pláže, jejichž názvy prostupují dějinami – Omaha, Utah, Juno. Ty pláže dodnes slouží jako pomník myšlence, že společně dokážeme překonat jakoukoliv hrozbu bez ohledu na její velikost.

Chápeme, jaká budoucnost mohla potkat nejen Evropu, ale i celý svět, kdyby Severní Amerika nebyla pomohla Evropě ve chvíli, kdy to potřebovala. A víme, že vylodění spojenců vytvořilo mezi našimi kontinenty jedinečné pouto.

Toto pouto je dodnes životně důležité pro zachování našich hodnot a bezpečnosti. Po skončení studené války však mnozí lidé předpokládali, že institucionální ztělesnění tohoto pouta – totiž Organizace Severoatlantické smlouvy – vyšumí do ztracena. Nestalo se tak, protože naše pouto není založeno jen na společných hrozbách, ale i na společně sdílených ideálech. Rozplynout by se mohlo jen v případě, že by ochabla naše touha po svobodě. NATO nepotřebovalo vnější důvody k existenci. Dějiny je přesto docela brzy poskytly.

V Bosně a Kosovu NATO zasáhlo, aby zastavilo masivní porušování lidských práv. V Libyi jsme vymohli dodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN na ochranu civilistů. A v Afghánistánu odepíráme bezpečné útočiště extremistům.