0

Muslimská občanská válka

Je dnes rozkol mezi sunnity a šíity na Blízkém východě hlubší než nepřátelství mezi Izraelem a Araby? Vzhledem k reakci některých arabských vlád na rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na Izrael by si to člověk mohl myslet. Přestože izraelské bomby dopadaly na města Bejrút a Tyre, Saúdská Arábie, snad nejkonzervativnější arabský muslimský stát, otevřeně odsoudila postup šíitského Hizballáhu, který prý rozpoutal konflikt s Izraelem. Nikdy v dějinách arabsko-izraelského konfliktu se nestalo, že by stát, jenž se pokládá za vůdce arabských muslimských národů, tak otevřeně podpořil Izrael.

Saúdskoarabská roztržka s Hizballáhem navíc není jednorázovou záležitostí. Rovněž Egypt a Jordánsko přímo odsoudily Hizballáh a jeho vůdce šajcha Hasana Nasralláha za avanturismus.

Co se skrývá za tímto ohromujícím vývojem událostí? Jsme svědky fundamentálního posunu ve vztazích mezi arabským nacionalismem a islámským sektářstvím? Je sunnitská vláda Saúdské Arábie znepokojenější a zděšenější šíitským islámem ve větší míře, než v jaké je oddána arabské jednotě a palestinské věci?

Odsuzování Hizballáhu Araby naznačuje, že sektářský rozkol muslimů, který je patrný již na každodenním násilí v Iráku, se na Blízkém východě prohlubuje a zintenzivňuje. Touha amerického prezidenta George W. Bushe rozbít zamrzlé společnosti arabského světa byla míněna tak, že se modernizační síly postaví proti tradičním prvkům v arabské a islámské společnosti. Místo toho se však zdá, že Bush pustil z řetězu nejatavističtější síly v oblasti. Otevřením této Pandořiny skříňky možná započala nová a ještě ošklivější éra zevšeobecňujícího násilí, kterou snad ani nelze označit jinak než jako „muslimskou občanskou válku“.