Ke konci roku lidé obvykle bývají posedlí tím, co přinese příští rok. V Rusku se však skutečná nejistota netýká roku 2007, ale až roku 2008. Vskutku, ruskou politiku lze v současnosti zredukovat na jediné téma: zůstane prezident Vladimír Putin v prezidentském úřadu i po roce 2008, navzdory svým opakovaným prohlášením o opaku? A pokud skutečně odstoupí, koho zaučí jako svou náhradu? Bude jeho zvolený následník patřit k některé ze svářících se kremelských frakcí? Nebo si vybere někoho „zvenčí“?
Jestliže si Putin neudrží pozici nejvyššího arbitra a vládce v zemi, existuje vážné riziko urputného boje o vliv. V prostředí, kde jsou moc a majetek neoddělitelně spjaty a všechny vládní instituce jsou krotké, zásadní přesun pravomocí na nejvyšších místech může vést k násilnému přerozdělování. Pro ruské politické elity, jež zoufale touží zachovat si současné požitky a získat další, je tudíž životně důležité tyto otázky vyřešit.
Co se veřejnosti týče, naprostá většina se zdá smířená s čímkoliv, co vedení nachystá. Plných 45% Rusů věří, že Putin jmenuje svého nástupce a že se tato osoba stane novým prezidentem. Téměř čtvrtina je přesvědčena, že bude změněna ústava, aby Putin mohl zůstat do třetího funkčního období. Ať tak či tak, téměř všeobecně se má za to, že převod prezidentských pravomocí se organizuje na nejvyšších místech a u volebních uren se schvaluje. Rovnováhu sil v zákonodárném sboru rovněž stanoví Kreml. V uplynulých letech se uspořádání politických stran a volební legislativa opakovaně upravovaly tak, aby vyhovovaly zájmům vládnoucí elity. Nechtěné strany v důsledku toho nemají v parlamentních volbách, jež proběhnou příští rok v prosinci, žádnou naději.
Ke konci roku lidé obvykle bývají posedlí tím, co přinese příští rok. V Rusku se však skutečná nejistota netýká roku 2007, ale až roku 2008. Vskutku, ruskou politiku lze v současnosti zredukovat na jediné téma: zůstane prezident Vladimír Putin v prezidentském úřadu i po roce 2008, navzdory svým opakovaným prohlášením o opaku? A pokud skutečně odstoupí, koho zaučí jako svou náhradu? Bude jeho zvolený následník patřit k některé ze svářících se kremelských frakcí? Nebo si vybere někoho „zvenčí“?
Jestliže si Putin neudrží pozici nejvyššího arbitra a vládce v zemi, existuje vážné riziko urputného boje o vliv. V prostředí, kde jsou moc a majetek neoddělitelně spjaty a všechny vládní instituce jsou krotké, zásadní přesun pravomocí na nejvyšších místech může vést k násilnému přerozdělování. Pro ruské politické elity, jež zoufale touží zachovat si současné požitky a získat další, je tudíž životně důležité tyto otázky vyřešit.
Co se veřejnosti týče, naprostá většina se zdá smířená s čímkoliv, co vedení nachystá. Plných 45% Rusů věří, že Putin jmenuje svého nástupce a že se tato osoba stane novým prezidentem. Téměř čtvrtina je přesvědčena, že bude změněna ústava, aby Putin mohl zůstat do třetího funkčního období. Ať tak či tak, téměř všeobecně se má za to, že převod prezidentských pravomocí se organizuje na nejvyšších místech a u volebních uren se schvaluje. Rovnováhu sil v zákonodárném sboru rovněž stanoví Kreml. V uplynulých letech se uspořádání politických stran a volební legislativa opakovaně upravovaly tak, aby vyhovovaly zájmům vládnoucí elity. Nechtěné strany v důsledku toho nemají v parlamentních volbách, jež proběhnou příští rok v prosinci, žádnou naději.