Mravnost nešíření jaderných zbraní

Téměř všechny státy světa se sešly v New Yorku, aby přezkoumaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT, Non-Proliferation Treaty). NPT byla ujednána v 60. letech poté, co jaderné zbraně vyvinulo pět zemí (Spojené státy, Sovětský svaz, Británie, Francie a Čína). Indie, Pákistán a Izrael odmítly ke smlouvě přistoupit a po čase sestrojily své vlastní atomové bomby. Teď padlo obvinění na Severní Koreu a Írán, že porušují své smluvní závazky a vyvíjejí jaderné zbraně.

Pomineme-li právní aspekty, existují morální důvody pro nešíření jaderných zbraní? Je ve světě suverénních států pokrytecké, když některé země mají atomové zbraně a upírají je jiným?

Kdyby dnes bombu nikdo neměl, bylo by nejlepší, kdyby nebyla vynalezena. Dějiny se však odvíjejí od kroků učiněných v minulosti. Představme si, že je rok 1939 a státy světa debatují o tom, zda USA mají bombu vynalézt. Možná by se stavěly za to, že ji mají mít všichni, nebo nikdo. Kdyby ale věděly, že ji získá Hitlerovo Německo, možná by schválily rozhodnutí Franklina Roosevelta vyvinout ji dřív než nacisté.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/XHQQbQN/cs;