LONDÝN – Dnes se zdá, že ke kapitalismu neexistuje žádná soudružná alternativa, a přesto se daří protitržním náladám, vyjádřeným například v moralistickém odporu vůči globalizaci. Poněvadž bez mravního základu nemůže žádný společenský systém dlouho přežít, otázky vznášené antiglobalistickými aktivisty jsou naléhavé – což za současné hospodářské krize platí ještě víc.
Je těžké trhu jistou morální hodnotu upřít. Ostatně morální hodnotu připisujeme jak procesům, tak důsledkům, jak dokládá přesvědčení, že „účel nesvětí prostředky“. Je mravně lepší, aby nám zboží zajišťovali svobodní pracující než otroci a abychom si zboží sami vybírali, než aby nám jej vybíral stát. Fakt, že tržní systém je co do tvorby bohatství a uspokojování potřeb účinnější než jiné systémy, je dodatečná prémie.
Morální kritika trhu se soustřeďuje na sklon upřednostňovat mravně nedostatečné charakterové povahy, nahrávat nepěkným motivům a prosazovat nežádoucí důsledky. O kapitalismu se rovněž soudí, že postrádá princip spravedlnosti.
LONDÝN – Dnes se zdá, že ke kapitalismu neexistuje žádná soudružná alternativa, a přesto se daří protitržním náladám, vyjádřeným například v moralistickém odporu vůči globalizaci. Poněvadž bez mravního základu nemůže žádný společenský systém dlouho přežít, otázky vznášené antiglobalistickými aktivisty jsou naléhavé – což za současné hospodářské krize platí ještě víc.
Je těžké trhu jistou morální hodnotu upřít. Ostatně morální hodnotu připisujeme jak procesům, tak důsledkům, jak dokládá přesvědčení, že „účel nesvětí prostředky“. Je mravně lepší, aby nám zboží zajišťovali svobodní pracující než otroci a abychom si zboží sami vybírali, než aby nám jej vybíral stát. Fakt, že tržní systém je co do tvorby bohatství a uspokojování potřeb účinnější než jiné systémy, je dodatečná prémie.
Morální kritika trhu se soustřeďuje na sklon upřednostňovat mravně nedostatečné charakterové povahy, nahrávat nepěkným motivům a prosazovat nežádoucí důsledky. O kapitalismu se rovněž soudí, že postrádá princip spravedlnosti.