Jaro demokracie na Blízkém východě

Volební výsledky na celém Blízkém východě zaznamenávají nový trend: islamistické politické strany – ty, které svůj program zakládají na islámském právu – se těší značné oblibě. Kde se konají volby, tam si islamisté vedou dobře: Hamas mezi Palestinci na západním břehu Jordánu a v Gaze, nábožensky orientovaná šíitská koalice v Iráku, parlamentní frakce v Maroku a – co je nejvýznamnější – vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) v Turecku.

Demokratická hnutí v Libanonu, Egyptě i jinde v oblasti se musí potýkat s otázkou, jak začlenit islamistické strany do demokratických systémů. Lze však islamistům věřit? Budou respektovat práva menšin a žen, dostanou-li se k moci, a uvolní po volební porážce funkce? Budou tolerovat disent? Anebo budou takové volby založeny na principu „jeden člověk, jeden hlas, jedenkrát“?

Jako sociolog se těmito otázkami zabývám 30 let. Jako vězeň v egyptském žaláři jsem o nich diskutoval se spoluvězni, z nichž mnozí se za mřížemi ocitli coby stoupenci egyptského islamistického hnutí. Můj závěr? Islamistické strany se mění.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/YLAm329/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.