0

Vysněná mapa Středního východu

Nedávný tlak prezidenta George W. Bushe ve věci takzvané ,,cestovní mapy" Středního východu je vítaný a skutečnost, že ji přijal jak Izrael, tak Palestinci je dobrým znamením. Přesto naděje, že přinese skutečný, nikoliv jen rétorický posun směrem k usmíření zůstávají i nadále jen malé.

Důvody jsou rozmanité. Zaprvé je ona takzvaná ,,cestovní mapa" ve skutečnosti jen o málo víc než výčet přání ohledně toho, co se musí udělat, než bude dosaženo míru mezi Izraelem a Palestinci. Jedná se o vznešený soubor cílů, který se ovšem občas zdá být vzdálený politické skutečnosti regionu.

Cestovní mapa například správně uznává, že izraelsko-palestinský konflikt nelze vyřešit ve vzduchoprázdnu - je třeba vzít do úvahy regionální ohledy. Plán vyzývá k dalekosáhlým izraelským ústupkům: odchodu ze Západního břehu a z Gazy, zrušení osad, kompromisu ohledně Jeruzaléma.

,,Kvarteto" tvůrců cestovní mapy - USA, EU, Rusko a OSN - zároveň uznává, že nelze Izrael o nutnosti učinit takové ústupky přesvědčit bez zásadní změny v postoji arabského světa vůči existenci židovského státu. Navzdory míru s Egyptem a Jordánskem ohrožují nadále Izrael země jako Sýrie a Libye, jejichž extrémistické vlády se zásadním způsobem podílejí na násilném terorismu vůči izraelským civilistům, a zbraně hromadného ničení buď vlastní, nebo se je snaží získat.